
CND Blue Blood

CND Blue Blood
Zase jednou něco ze stroje času. Těmhle starejm CND… Creative… jak jim mám řikat? No to je jedno. Víte který myslim. Těmhle starejm CND lakům jsem za jejich života nevěnovala žádnou přehnanou pozornost, byly prostě… oukej. Jako jakýkoliv jiný. Když pak ale odešly do lakovýho nebe a byly nahrazený tou řadou myšlenou na vrstvení a Shellacem, pro něž já evidentně nejsem cílový zákazník (i když Shellac bych vlastně ráda jednou zkusila…), začaly mě trochu zajímat. Chápejte, najednou byly neexistující a obskurní a zaprášený. Přesně můj džem. Jako neřikám že všechny z tý starý řady jsou k počůrání, ale dá se jima prohrabat a najít mezi nima pár pěknejch. Jako mezi čimkoliv žejo.
Jeden z těch co sem si mezi nima našla je Blue Blood. Tmavá tmavá tealová s modrejma a zelenejma třpytkama. Ve dvou vrstvách je ta tealová teda už hodně schovaná a tmavá, jedna vrstva vypadá jak modrý džíny s kolenama umazanejma od trávy. Nejlepší jsou ale ty třpytky, jsou totiž… no, nevim jestli existujou nějaký rovnice jaký třpytky patřej do jakejch laků. Víte, barevně. Co se s čim smí kombinovat. Protože když si to vezmete ty kombinace co vídáme se dost opakujou no ne? A naopak některý nevidíte nikdy. Jako třeba tahle kombinace tady, normální by bylo nasypat tam růžový nebo stříbrný třpytky, uplná klasika. Jenže tyhle tyjo! Ty modrý jsou světlý studený baby modrý a ty zelený jsou světlý mentolový vodní zelený. A ty dvě barvy jsou když už ty třpytky (pod umělym světlem) ožijou velmi evidentní, nevypadá to jako nějakej smíchanej kompromis mezi těma dvěma barvama. No a do toho ten tealovej základ kterej je napůl cesty jen tmavej. So snazzy! A lakoval se pěkně, kromě toho že po dvou vrstvách nejsou nikde žádný díry a pruhy, tak se mi líbí jakou pěknou lesklou vrstvu ten lak udělal. Neuschlo to do takovýho placata jako jiný laky, pořád je to jak zrcadlo nebo mastný nebo tak. Plus k tomu ta barva, a vážně si připadám že mám na nehtech ropnou skvrnu. Jo! A navíc je Blue Blood lak, u kterýho jsem se naučila co je to back-up. Kdysi jako lakový mládě jsem četla nějakej post o tomhle laku a že je to jedinej lak kterýho si ta dotyčná musela koupit lahvičku do zásoby. A já sem si myslela whoa!, na tom teda musí vážně něco bejt. A i když já si back-ups nekupuju tak uznávám, vážně na něm něco je a tý pani se nedivim.
Co mi přijde takový… neromantický je ten název. Jako wtf. Já reprezentuju chudou dělnickou třídu!
Jo a řiká se o týhle řadě, že blbě schne. No, asi to schnulo dýl než jiný laky. Jenže zase tak hezky kryl že sem potřebovala o jednu vrstvu míň než jindy. Takže se to nějak vyto… vykrátilo. Jako lakovala jsem ráno jak šel MASH a teď po o už jsou uplně suchý, takže…
Hmm nějak si nemůžu přestat zírat na ruce dneska. Nebo znáte něco hezčího než tmavý skoro černý krátký čerstvě nalakovaný nehty? Viďte, já taky ne. Poslední dobou když koukám do svech nevyzkoušenejch tak si řikám jestli to s těma tmavejma trochu nepřehánim, dobrejch 70 % z nich je skoro černejch, jenže… když já to mám tak ráda. Takže… všechno je asi přesně tak jak to má bejt.
CND Blue Blood: 



