Ultimátní podzimní lak! Schovávala jsem si ho přesně na takovejhle den. Aby 1) byl už podzim a 2) svítilo eště sluníčko, protože… třpytky žejo. Uplně sem na něj zapomněla ale ty Viennettčiný fotky Cosmic Violine mi ho nějak připomněly. Jsou trochu podobný, ne? Trochu. Podzimní.
Vlastně se Lizzie Jagger jmenuje jen možná. Tak na 90 %. Pořád je tu možnost že se jmenuje „23“, což je jediný co se dočtete na lahvičce. Ale v tom případě se mu Lizzie Jagger minimálně přezdívá, protože pod tim jménem jdou najít všechny ty dvě a půl zmínky o tomhle laku na celym internetu. Protože ho prej navrhla – počkejte si na to – Elizabeth Jagger. To je ta kvůli který si tak před deseti lety všichni kupovali Juicy Tubes.
Ta barva ani moc neni *moje* barva, spíš ten lak mám kvůli tý přidaný sběratelský hodnotě (jj občas jsem až takovejhle snob). Zas mi jako neni nijak nepříjemnej, pořád je to vampy ježíšikriste, ale kdyby nebyl retro tak si ho asi nevyberu. Například Chinu Glaze Side Saddle kterej je mu prej podobnej sem si taky nevybrala. Takže tak. A eště jeden má myslim bejt podobnej ale nemůžu si na něj vzpomenout a nebudu to teď googlovat protože ve Vás věřim – kdybyste to chtěli najít tak to jistě svedete i beze mě. (edit: Zoya Anastasia to byla) Akorát podle obrázků se mi zdá že Side Saddle je přímočarej shimmer kdežto Lizzie Jagger má ty zlatý kousky tak velký že by jim s trochou fantazie šlo řikat možná i šupinky. Fuck, nemám moc nažvejklý ty slova co se používaj na nekrémový laky. Přeberte si to. Kromě zlatejch kousků jsou v laku, kterej je mimochodem obyč vínovej, eště studeně fialový třpytky. Takže z dálky je spíš teplejší než studenější, no a evidentně nekrémovej. Koukáte co?
Lakování! Velkou tlustou čarou ho musim dneska oddělit do dvou dílů. Nejdřív lak sám – tomu nemám vůbec nic za zlý, kryl super, dvě vrstvy, akorát hustej, nemůžu si stěžovat. No a pak je tu ta lahvička, nebo spíš štěteček. Ten by možná zasloužil svůj příspěvek. Nebo rovnou celou knížku. Celej film, nějakou tragikomedii. V životě sem nic takovýho neviděla, a to že já už v týhle oblasti viděla kdeco. Ta lahvička je malinká, to jde asi na tý fotce vidět. No a na celou vejšku lahvičky je ten štětec. Mop tyvole. Nee jako nejdřív takový to brčko na kterym pak třeba v půlce začínaj fousky. Ne. Fousky začínaj hned ve víčku. Brčko nepřítomno. A těch fousků jsou mraky, štěteček na steroidech.Takže v podstatě lakujete, ruku s tim držátkem máte už někde v prdeli, skoro na dalšim nehtu, a někde v dálce za sebou pod úhlem 90 ° táhnete zbytek štětce. To fakt vymyslel někdo kdo si v životě nelakoval nehty. A když to vymyslel tak to pak nezkusil. Ani na jeden nehet ne.
Ale ten lak mi připomíná huňatej pletenej svetr. Víte, textura. Víc než dva rozměry. Proto mi připadá jako podzim, když vytáhnu svetry a hlavně velký pletený šály. Moje nejoblíbenější. Proto dává smysl, stejně jako velký pletený šály dávaj smysl vedle mýho obvyklýho hladkýho jednobarevnýho minimalistickýho oblečení. Ten kontrast. Taky mi přijde že vypadá tak jako luxusně, což nevyžaduju… já mám jako ráda laky co jsou zrovna tak laciný jako já. Haha.