Sally Hansen Lavender Cloud & Maybelline Deeply In Love

Sally Hansen Lavender Cloud & Maybelline Deeply In Love

Nebylo nám všem líp za starejch časů kdy sem se vrstvení bála a k něčemu takovýmu jako je nahoře byste mě nedonutili ani se zbraní u hlavy? Bůh nás ochraňuj před kýčem… Anna Anna, co to zas je…

Zaprvé – Lavender Cloud. Vim že se tahle Complete Salon Manicure řada začala prodávat v DM, ale nevim, jestli i tahle barva. Jestli jo, tak máte všichni kdo ho eště nemáte docela štěstí hehe. Ne vážně! Já ten lak asi miluju. Já mám totiž fakt ráda celý bílý svítivý nehty, bílej lak už asi tři roky vybírám, ale pořád žádnej nemám. Takže pro tyhle účely mi zatim slouží Lavender Cloud. On je bílý dost podobnej. Většina civilistů asi bude mít pocit že máte bílej lak. Ale! Jak i z názvu vyplývá, bílej samozřejmě neni. A když ho položíte proti bílýmu papíru tak taky uvidíte že neni. Je v něm uplně malilinkej fousek fialový. Fakt uplně mikroskopickej. Takovej, že to z tý bílý dělá… studenou bílou? Existuje to? Nebo takovou jakoby UV bílou, vypadá že pod UV světlem by mohla dělat věci. Umytou bílou. A někdy, ale jenom výjimečně, by šel dokonce popsat jako světlá růžová. Troška pudru. Ale těch osvětlení neni moc. Každopádně je to úžasná barva, tohle je moje verze duochromu hehe. Taky furt zkoumám jakou má zrovna barvu. A nejhlavnější taky je, že jde VÝBORNĚ lakovat. A to je to skoro bílej lak! Fakt, tomuhle řikám kvalitní konzistence. Dvě vrstvy a žádný záplaty, jako po másle. Mám z tý CSM řady vyzkoušenejch jen pár barev, ale z těch jsem byla ze všech nadšená.

Zadruhé – srdéčka. Teda doufám že to jsou ty Deeply In Love, koupila jsem je jenom jako „srdéčka“ hehe a k názvu mi dopomáhal google. K srdéčkům nevim co napsat, všichni víme jak se takový věci aplikujou. Mně to nikdy moc žíly nervalo, ano je to voser, ale daleko menší než třeba nalakovat pruhující lak bez pruhů. Tohle je prostě jenom zdlouhavý, ale člověk aspoň ví co má dělat. Jo a srdíčka byly náhodou v cajku, horší byl takovej ten červenej pepř co je v tom laku taky. Nejdřív sem z něj jako purista-minimalista nebyla nadšená a když sem se rozhodla že ho tam teda asi chci mít, tak sem z něj málem vylítla z kůže. Protože dostat ho rovnoměrně přes srdíčka který eště nejsou uplně přilepený k jednomu místu, kristova nohy.

Takže velkej vítěz dne je Lavender Cloud, po dlouhý neúspěšný sérii jsem fakt vystříkaná z nějakýho laku. Srdíčka jsou prostě srdíčka a na ten sraženej Seche nekoukejte, s mym novym Seche si teď asi sušej laky celníci…

Sally Hansen Lavender Cloud:
Maybelline Deeply In Love:

Maybelline Candy Coated

Maybelline Candy Coated

Ahoj, tady Elle Woodsová. Anna mi to tu dneska svěřila že prej jako něco s tim Valentýnem, i když moc nevim co mám přesně dělat, nejsem z toho zrovna urvaná. Začalo to už včera, když mě donutila zapilovat si nehty tak jak si je piluje ona, aby to tu jakože zapadalo. Chápejte, ona nemá ponětí jak vypadaj pěkný, elegantní nehty. Viděli jste ty její fotky? Ale dobře no, tak jsem je teda zapilovala, protože to já zas nejsem žádná taková co člověku nevyhoví, obzvlášť když mu to udělá radost. Whatever. Lak jsem si naštěstí mohla vybrat sama a to bylo docela lehký. Včera jsem to tu trochu prolítla a uplně mě polilo horko – vůbec tu nepíše o růžovejch lacích. Upřimně mě to zas tolik nepřekvapuje, ona opravdu nemá ani páru co je pěkný. Já jsem toho názoru že holka by měla bejt jako ze škatulky, že to je něco jako její poslání, aby na ní byla radost koukat. Dlouhý blonďatý lokny, růžový rty, růžový nehty, upnutý oblečení s roztomilejma obrázkama a tak. Ale tady… jak řikám, kde nic neni, ani smrt nebere. Navíc eště řiká že růžový nehty nenosí protože nechce bejt holka s růžovejma nehtama, čemuž nerozumim už vůbec. Proč by to někdo nechtěl?! Teda prej by jí jako holku s růžovejma nehtama nikdo nebral vážně, ale já teda nevim, s tim co nosí… možná neni holka s růžovejma nehtama ale vážně jí přece nikdo nemůže brát ani tak. Viděli jste to?! Uplnej blázen.

Vybrat lak bylo docela snadný. Protože nepředpokládám, že by si mě sem Anna pozvala ještě podruhý (eště to tak…), ukážu vám rovnou můj nejoblíbenější lak na celičkym světě – Maybelline Candy Coated! Neni krásnej? Přesně si pamatuju jak jsem ho poprvé viděla ve stojanu v drogerce. Byl teda součástí takový divný kolekce – byl tam myslim i takovej světle zelenej nebo světle modrej – kdo by chtěl takový věci nosit?!, no ale pak tam bylo i pár růžovejch. Jupíí! Sice jsem si je prohlídla všechny, ale od začátku mi bylo jasný, že domu odejdu právě s Candy Coated. Když jsem totiž byla malá, moje nejoblíbenější Barbie měla kabriolet, kterej měl – tadá! – přesně tuhle barvu. No neni to úžasný? A vždycky když Candy Coated nosim, myslim celý dny na to kolik legrace jsme si s Barbie tenkrát užily. Jj to byly časy… před těmahle všema dospěláckejma starostma. Ale takovej je holt život, nemůžeme si hrát donekonečna, je třeba dospět a budovat kariéru! Jistě i v tom dospěláckym životě na nás čeká spousta vzrušujících dobrodružství!

Jak sem to tu pročítala, koukala sem že Áčko někdy o některejch lacích píše, že jich dala jen jednu vrstvu… to jako jde? Protože s timhle to teda rozhodně nejde. Ale zas jako tolik mi to nevadí, rozhodně kvůli tomu nebudu hledat jinej, víc než tři laky bych nikdy nespotřebovala. A známe to všichni jak lak začne časem houstnout a stejně ho musíte vyhodit. Až zhousne tenhle, tak to si asi vyberu jinej, laků v barvě toho kabrioletu je na světě určitě víc. Tenhle je totiž už od začátku jako těsto, dělá díry a potřebuje tři vrstvy. Jako nikdy mi to nevadilo, ale teď když vim že existujou laky co jich stačí jedna vrstva…

Pořád jsem trochu nervózní… nezapomněla jsem na něco? Kdyžtak se klidně ptejte, jejda. Vůbec nevim co se sem má eště psát. Tak too, tak se mějte sluníčkově, jsem ráda že to mám za sebou, posílám pusinky, já už musim jít česat svýho poníka.

Pro Nalakovaný blog, Elle Woodsová, 2011. Peace out.

Maybelline Candy Coated:

Maybelline Rock n Black

Maybelline Rock n Black

Nedávno jsem trochu zaskórovala a teď tu mám malej náklaďák plnej starejch drogerkovejch *tmavejch* laků. Umíte si mě představit když sem to vybalovala? Jj, tak nějak, přesně. Všechny jsou uplně boží, jen jeden tam neměl bejt. Chtěla jsem z týhle stejný hudební kolekce (HUDEBNÍ KOLEKCE? PODEJTE MI TO BLÍŽ!) Acoustic Azure, ale omylem přišel tenhle. Nejdřív jsem byla trochu smutná a chtěla sem se dožadovat výměny, ale pak sem si tu lahvičku pořád prohlížela… pak sem si jí prohlížela eště víc… pak sem vlastně z celý krabice nejčastějč vytahovala tenhle a dneska došlo na to že z nich všech zkoušim jako první ten, co jsem vůbec nechtěla. Tak to ale v životě chodí no ne? Já totiž nic takovýho nemám a neprozkoumaný území, znáte to.

Už druhej tejden mě totiž drží ta posedlost krátkejma černejma upravenejma nehtama. Jako líbilo se mi to dycky, ale poslední dobou nemůžu nosit nic jinýho. No a co se mnou asi mělo dělat když mi blogy v tomhle stavu ukázaly ty nový jarní RBLs? Viděli ste Iconoclast? Nechtělo se vám z něj uplně umřít? Mně jo. Fakt si neumíte představit jak sem si musela sedět na rukou abych nevyužila tu pre-order možnost. Nakonec jsem ale byla silná a šla prohlídnout svoje zásoby; no, takže teď už je jasný proč je Rock n Black první vyzkoušenej. Iconoclast samozřejmě nevim jak vypadá naživo, ale podle popisků/fotek bych řekla že sme hodně blízko. Ta fotka nahoře, to je asi tak nejvíc třpytu co z něj jde dostat, uvnitř je to cca černej krémík. Možná trochu měkčí než opravdickej černej krémík. No a ten třpyt je takovej ten skutečnej shimmer, jako pocukrovaný nehty, ty částečky jsou fakt malinký. A stříbrný a zelený a růžový. Jako havraní peří. Nebo jako Iconoclast!

K lakování se mi nechce psát, lakoval se přesně tak jak byste čekali na první pohled – snadno a v jedný silný nebo dvou slabejch vrstvách hotovo. Jen tyjo ten štěteček… mohli by mi ty firmy udělat laskavost a přestat se snažit přechytračit klasickej pravidelnej štěteček? Fakt tim eště nikdy ničemu nepomohli…

Jen se teď trochu bojim že začínám hledat zbytky tý kolekce, to se nemělo stát. Když ona je hudební! Ale ani neumim dát dohromady všechny ty názvy… mám eště Amped Aubergine, NEmám hehe Acoustic Azure, pak sem někde viděla Punked Plum, Rock Out, Copper Concert… aaah, jak mám zjistit kolik jich je celkem? Fml. No a druhá věc co mě začala intenzivně zajímat jsou něčim zvláštní černý laky. Jako bych potřebovala nový území k prozkoumávání. Fml x 2.

Maybelline Rock n Black:

Maybelline Colorama Pink Piñata

Maybelline Colorama Pink Piñata

Maybelline Colorama Pink Piñata

(přes/pod Sally Hansen Purple Pizzazz)

Mám tenhle lak schovanej už x let. Nikdy ho nenosim, protože to neumim, ale nemůžu ho nechat jít. Až moc mi připomíná Theme To Piñata od Bright Eyes, to bylo totiž poprvý co jsem to legrační slovo slyšela. Je to jedna z mejch nejoblíbenějších brigheyesích písniček, no, jedna z mejch 59274 nejoblíbenějších. Taková malá, miloučká. Většinou mi všechny přijdou zasazený do léta, víte, standing in the sickening sunshine after staying up all night, ale tahle jediná mi připomíná zimu… „…winter came to Omaha and left us looking like a bride /a million perfect snowflakes now and no two are alike/and so it’s hard for me imagining the flaws in this design/I know debris, it covers everything but still I am in love with this life…“ Až včera mě tyhle Míniny fotky dohnaly k tomu že jsem ho vytáhla a vyzkoušela, protože to bylo nejblíž tomu jejímu Nfu Oh. Tenhle plus Sally Hansen Purple Pizzazz, kterej je mu asi hodně podobnej, jen nemá vločky. Vločky jsme teda uměle implantovali, a to nejen na povrch, ale i dovnitř – po každý vrstvě SH jedna vrstva PP. Jako lasaně. Asi sem to mohla napsat už do nadpisu žejo, ale já je musim mít uniformní a jednotný a mít v jednom nadpisu dva laky tak mě asi křísej. A navíc Purple Pizzazz už tu jednou sólíčko měl, nemůže bejt tak rozežranej.

No, je otázka, jestli to že jsou vločky i uvnitř něčemu prospělo. Třeba než jsem dala tu poslední vrchní vločkovou vrstvu tak sem dost dlouho uvažovala že jí nedám, líbilo se mi jak vypadaj ty zalakovaný vločky. Vypadaly tak čistě. Nakonec jsem to teda dala, ale nevim jestli jsem tim neschovala to všechno o pár pater níž. A jestli by to takhle nevypadalo i kdybych dala vločky jen uplně nahoru tak jak se to má. Těžko říct… Ale aspoň tomu lakování to myslim prospělo, Purple Pizzazz se blbě lakuje sám na sebe, dělá v sobě díry a takhle sem ho vlastně dycky lakovala na něco jinýho – první vrstvu na podkladovej a další dvě dycky na Pink Piñatu. Z většiny úhlů pak tahle kombinace vypadá jako Purple Pizzazz na cracku, vločky maj stejný barvy jako ty třpytky co už v něm jsou, ale po těch okrajích když se objeví ta zelená! Studená elektrická fialová s mentolově zelenejma vločkama, yesyesyes…

O Pink Piñatě toho jinak asi neni moc co říct. Růžový ty vločky nejsou, jsou uplně normální oranžovo zelený jako všechny ty Hidden Treasury a tak. Taky nejsou myslim tak velký jako vločky v těch novejch vločkovech lacích. Jenže todle je oldskool, první očichávání toho jak vypadaj v lacích větší kousky čehokoliv. Byla to kdysi celá coloramová kolekce, v lahvičkách měly každej jinou barvu, ale myslim že když se nalakovaly tak byly dost stejný. Ruby Rays, Sonic Sunset, aaa dál si nevzpomínám. No bylo jich víc.

Docela se mi to líbí. Ani se z toho moc neošívám. Poslední dobou to s tim vrstvenim tro-o-ochu začínám zkoušet. Pořád mám hrůzu něčim ničit krásný hladký krémový laky, ale když o tom přemejšlim opačně, že je *něco* a pod to něco jen potřebuju vybrat nějaký spodní prádlo aby to něco vyniklo co nejvíc, tak mi ta myšlenka tak protivná neni.

No jako… nic vzrušujícího to asi neni, naživo to vypadá přesně jako ty Míniny fotky, takže proč se s tim takhle srát když se to dá koupit v jedný lahvičce. To jen já bych celou lahvičku asi neužila, tak sem to náhlý vzplanutí řešila z domácích zdrojů.

„…and I feel like piñata, won’t you take a swing at me/if you could just crack the shell open I think inside you would find something sweet…“

A venku to vypadá uplně jak na jaře. ♥

Maybelline Colorama Pink Piñata:

Maybelline Denim Dash

Maybelline Denim Dash

Maybelline Denim Dash - lampička

Slovníček na začátek: tmavě modrej třpytkovej = takovej ten russiannavyovskej, shimmery temně modrej. Třpytkovej neni dobrej popis, ale nechce se mi furt psát shimmer/y a jinej překlad neznám.

Denim Dash je můj bílej jednorožec všech russiannavyovejch modrejch laků. *Takhle* sem chtěla aby vypadaly všechny ostatní. Mám několik takovejch lakovejch území ze kterejch chci mít jen jednoho ideálního zástupce. Např. přesně z tohohle. Protože já je jako moc nenosim. (Proč je vlastně moc nenosim?!) Dycky jakože jdu zkusit nalakovat temně modrej… jdu… jdu… hmm ahoj, noční obloho! Chápejte, proč bych měla nosit třpytivej když můžu mít rovnou hvězdnou oblohu. Ale jeden to stejně chtělo. Moji idolové dlouho předlouho byly MAC Naughty Nautical a Lancome Indigo Paris, víte, tmavý a zároveň zářivý, trochu do fialova a ani trochu tealový, obojí jsou ale dost mastný. No a třetí možnost byl tenhle Maybelline a musim s radostí konstatovat, že snad poprvé jsem tadyten jeden ideální lak z nějakýho území vybrala hned na první pokus, je to *on*! Teda abych nedělala ramena, já jich doma měla několik, nikdy snad žádnej nezkusila, i ten Russian Navy jsem kdysi měla, ale myslim že šel nevyzkoušenej pryč, ale to bylo eště před tim než se začala s timhle hledáním a nevěděla sem co se sebou, takže to se nepočítá. Co si ale pamatuju, tak žádnej nebyl takovejhle, všechny byly moc tmavý nebo moc tealový nebo moc stříbrný…

Je čisťoučkej. Neni ničim špinavej. Nejsou v něm oddělený třpytky, je spíš takovej… glowy? Tyjo dneska mi ta čeština nejde. A je malilinko do fialova. Neni nijak hrozně tmavej, ale neni to ani žádná (vý)střední modrá. Je dámičkovsky tmavej, ale pořád a všude jde vidět že je to nějaká barva. Je určitě o dost světlejší než RN/Play Til Midnight/Yoga-ta a všechna tahle svoloč.  Je jako kdyby takový ty elektricky modrý barvy chtěly zkusit jak jim to bude slušet po setmění.

Lakoval se výborně! Dvě uplně snadný, krycí vrstvy bylo všechno co bylo třeba. Přičemž při druhý vrstvě ste už ani nemuseli přemejšlet a klidně se věnovat něčemu jinýmu. A tahle řada má pořád ten super štěteček – plochej, pevnej, trochu užší než pro-wide. Což tu určitě píšu furt, ale furt je to pravda a dycky mě to potěší. Jo a zdálo se mi že hrozně rychle schnul. Jednička z hvězdičkou, podtržená.

A toho že se furt odkazuju na Russian Navy si nevšímejte, já už vlastně ani nemyslim ten konkrétní lak, to jde asi poznat, protože sem dost mimo. To je prostě… no dneska je to uplně ztracený v překladu. Je to prostě tohle území, ale zrovna Russian Navy na něm nevládne.

Akorát mám chuť mu strhnout hvězdičku za dementní název. Ale tak… dobrejm názvům kvůli tomu taky nepřidávám. (Haha, to bylo dobrý. – pozn. red.)

Maybelline Denim Dash:

Maybelline Juicy Tomato

Maybelline Juicy Tomato

Tentokrát to byl boj… Nic z mý nevyzkoušený krabice ke mně nepromlouvalo, na ničem sem se nedokázala usnýst. Všechno bylo moc světlý nebo moc tmavý nebo moc křiklavý nebo moc nevýrazný nebo moc kyselý nebo moc hořký… A tenhle ke mně taky nepromlouval aby bylo jasno. Prostě… nic. Ale z historie vim, že rudý krémíci jsou odpovědí na všechno, tak jsem to s nim riskla. Je to tak, ne? Odpovědí na všechny zásadní životní otázky je rudej krémík. No, asi jsem dobře udělala, i když uplně z něj taky neučůrávám. Ale je to takovej neutrál, vim že na něj tejden nebudu muset myslet a bude mi hezky sloužit a nebude mě rozčilovat. A k černýmu triku a květovaný sukýnce nemůže bejt nic lepšího než rudý nehty, no ne?

Ale abych jen nefňukala, protože o mě tu nejde a tenhle lak si zaslouží pětihvězdičkovej post. Je totiž… úžasnej! Sušim ho tu už dlouho, trošku jsem ho obcházela, trošku jsem se bála. Já totiž sice miluju jellies ale zároveň s nima ne uplně hezky umim zacházet. A na teoretický díry musí mít člověk správnej den. No ale sem uplnej srab co stahuje kalhoty když brod je eště nejvíc daleko, protože žádný takovýhle čekání a chození kolem horký kaše nebylo potřeba – ten lak je uplnej zázrak. Už při první vrstvě se mi zdálo že něco nehraje, všechno rovnoměrný, žádný díry a po druhý vrstvě bylo hotovo (ale abych byla fér, tohle jsou tři, ale to jen kvůli barvě, nechtěla sem z toho mít oranžovej lak). Zázrak! Jedno z nejlepších lakování v životě a rozhodně nejlepší lakování s jelly v životě.

Barva, jo. Barva je světle rudá, existuje neonová červená? Jestli jo tak je to tahle. Má v sobě docela dost… no oranžový vlastně možná ani tak moc ne, spíš se mi chce napsat korálový, třeba v první vrstvě bylo vidět docela hodně růžový. V místnosti je to přesně ta základní rudá co je můj ideál – jiný klasický rudý co předstíraj že tak budou vypadat jdou v místnosti dycky do tmavší, no a na sluníčku vylejzá ten světlej, teplej, oranžovej, korálovej základ – pořád je to ale evidentně rudá, vážně to neni oranžovej lak. Celý to vypadá jak kdyby vás ta barva měla spálit když se jí dotknete, je uplně zářivá, šťastná, neonová, pálivá, rudá, rudá, rudá.

Co tenhle lak odlišuje od ostatních je ten LESK. Ta řada se jmenuje Wet Shine a to soudruzi opravdu trefili. Leskne se jak voda, jak mastná brada po nedělnim obědu, jak latex, jak zrcadla na stropě… Můj foťák z toho byl až docela vyděšenej a sekal mi samý divný rozjetý fotky, tahle jedna je… no berte co je (ale jinak je ta fotka příliš oranžová, chybí tam velká porce rudý a trocha růžový… just sayin‘). No a k tomu ta želatinkovost která ho dělá takovym lehkym, dietnim, veselym, nevážnym a dohromady ta kombinace je jak lak z jiný planety. Aspoň teda na mý rudý krémíkový planetě sme tohle doteď netušili natož znali.

Maybelline Juicy Tomato:

Maybelline Colorama Ballerina

Maybelline Colorama Ballerina

Ano, nemělo se to stát, ale stalo se to. Už delší dobu jsem cítila v kloubech že to opět přichází. A teď je to tady. Sheer období! A vim že to každýho jen otravuje a na fotkách to vypadá všechno stejně (no… naživo taky), ale pro mě je tohle pořád jedna z nejoblíbenějších lakovejch kategorií a rozhodně jedny z nejletnějších barev. Máte taky radost?

Očekávám zas nějakej koment že žádnej lak nevidíte, hehe, a já vám na to asi odpovim že já vlastně taky ne. Tohle jsou dvě vrstvy – a jenom dvě vrstvy sheer jsem myslim eště nikdy neměla. Ale dneska mi nějak přišlo že mám náladu na co nejneviditelnější výsledek. Jenom tak aby mi to stáhlo tu žlutou barvu abych neděsila děti a starý lidi na ulici (v tomto bodě fail, ale to je jedno) (teda myslim že to moc nestáh, ne že děsim lidi), ve více vrstvách by myslim uměl vypadat jako nefalšovaný uměláky. Trochu pruhuje, ale myslim že eště tak nějak snesitelně. V lahvičce je ta barva taková smetanová a na nehtu to trochu zestudení, ale pořád je to prostě… bílý. Byla Ballerina dycky bílá? Mně přijde, že jsem na ní už párkrát v drogerce koukala a bejvala růžová… Nejsou dvě verze? Na českejch Maybelline stránkách se tohle číslo jmenuje Ballerina Rose. Hmm… záhada na záhadu. Zkusim si na to někdy vzpomenout až budu poblíž nějaký drogerky.

Ale jako já vim, no. A pokud na tyhle barvy jste, tak už nějakou takovouhle beztak máte. A pokud nejste, tak… co s váma. I když za těch třicet korun je to milej lak! Jo a nebojte, pokud nemáte takhle hloupě zažloutlý nehty tak na vás bude vypadat minimálně o hvězdičku líp než na mně.

Maybelline Colorama Ballerina:

Maybelline Colorama Party Blue

Maybelline Colorama Party Blue

Těmahle nehtama jsem v sobotu tiše fandila Argentině. No, tak to můžu jít zase odlakovat. Sakrrrra!

Nee dobře, pár slov tu o něm teda ztratim. Lakoval se podobně jako Essie Mint Candy Apple – a tohle říct je v mym světě jako dát něčemu deset hvězdiček z deseti, protože MCA je jeden z mejch nejoblíbenějších laků co se lakování týče. Hezký, tenký, snadno kontrolovatelný vrstvy. Rozdíl byl ale v tom, že tenhle hůř kryje – potřeboval tři vrstvy plus semtam nějakou záplatu. Štěteček je trochu takovej mop, ale plusový body získává lahvička za to široký hrdlo, to já ráda, protože se to hned nezanáší. Jo a co ten hroznej, hroznej název?

No, ale ten CC Take Me To Your Chateau stejně pořád chci, asi kvůli těm prej dvoum vrstvám. Ale jinak tenhle, poměr cena/výkon, a ve srovnání třeba s noční můrou ChG Moody Blue, fakt dobrej.

Maybelline Colorama Party Blue:

Maybelline Zip Fly

Maybelline Zip Fly - stín

Maybelline Zip Fly - slunce

Nedávno jsem zjistila, že MAC měl kdysi ty Softsparkle tužky a jedna z nich že se jmenovala Nightsky. Tyjo, proč mě nikdy nenapadlo že noční obloha by šla nosit i jinde než na nehtech? No, nicméně, ty tužky jsou samozřejmě discontinued… příběh mého života. Hodila jsem je teda navždy za hlavu, až včera ráno sem se probudila a znovu se mi vrátily. Jako já normálně nemyslim na tužky na oči, ale někdy se prostě člověku něco o něčem asi zdá a pak ráno zůstane v hlavě jen nějaká blbost z toho snu, znáte to? No a že sny jsou o blbostech… za to já nemůžu.

Vytáhla jsem teda jednu z těch nočních obloh aspoň na nehty. Obvykle se radši držim na bezpečnym území mojí oblíbený rovnice když už – tak už (když už třpytky, tak obrovský a přehnaný), takže sem se týhle noční oblohy trochu bála, mám jí tu nevyzkoušenou už asi sto let. Ale zrovna teď mi přišla do nálady nejvíc ze všech. Dneska se mi líbí, že ten kontrast mezi základem (shimmer!) a hvězdama neni tak velkej jako u jinejch. Možná se tim nějak podobá tý tužce? A vůbec nejhezčí na tom laku včera bylo, když jsem ho vytahovala z truhličky eště s Plié na nehtech. Těm to spolu tak sluší! Nejhezčí barevná kombinace barev od dob… no nevim. Škoda že nejdou nosit dohromady. Škoda že nejsem na takový ty opičárny na nehtech. Takhle nemám jak je vymyslet dohromady. Nejbarevnější věc na jakou byste mě přemluvili je ombre manikúra a to s těmahle dvěma, přiznejme si to rovnou, asi nevymyslim. Leda bych si koupila nějakej obleček v jedný z těch barev. No asi spíš v barvě Plié žejo. A bylo by to uplně pudříčkový a saténový a krajkový a ve vlasech bych k tomu měla saténovou mašli stejný barvy. A na všech dvaceti nehtech noční oblohu. Júúúúú!

Ten lak samotnej je ve srovnání s jinejma nočníma oblohama jako takový to předčasně vyspělý, uvědomělý dítě ve školní třídě – neni s nim tolik legrace jako s jinejma, ale výborně se s nim pracuje – tim jak má shimmery základ, tak se lakuje fakt nejvíc nejlíp. A taky dělá daleko placatější vrstvu než krémíci. A stačej ho bohatě dvě vrstvy (tohle jsou tři). No a to o tom že s nim neni tolik legrace… když na něj nepraží přímý slunce (proto mám dneska dvě fotky), tak je to poctivá plnohodnotná noční obloha, kterou by šlo klidně držet vedle SSN. Hloupý ale je, že když na něj dopadnou přímý sluneční paprsky (foto 2), začne se třpytit ten základ a hvězdy jsou v prdeli a celý je to tim třpytem takový nehezky špinavý. Hmm… kralovat hvězdnejm oblohám teda těžko bude, ale jako snadná náhrada za ty nedostupný by většinu času posloužil.

Hnus co nejde ke zbytku tohohle saténovýho pudříčkovýho postu je ten název. Ten lak je totiž z nějaký podivný džínový kolekce, kde měly takovýhle (i horší) názvy všechny.

No a na tu otázku která tíží lidstvo odnepaměti – jestli je to stejnej lak/jinej název jako Twinkle Twinkle, neznám odpověď. V podstatě jsou dva tábory – za á, že jsou stejný a za bé, že nejsou, haha. Já teda Twinkle Twinkle nemám, takže soudim jen z obrázků tady na těch internetech, ale kdybyste mi ho chtěl někdo pro výzkumné účely darovat… Mně se většinou zdálo (a proto jsem chtěla Zip Fly), že Twinkle Twinkle má ten základ takovej eště šmuckovatější, zaprášenější. Bod navíc má na druhou stranu za název, no. Mohla jsem mít Třpyť se třpyť se hvězdičko a místo toho mám Poklopec. Tolerovat to hodlám pouze pokud si můžu představovat že je to aspoň poklopec od takovýho toho astronautova skafandru. (ježiš Anna…)

Jo! A eště sem chtěla dát jeden super odkaz jestli to neznáte. Protože po něm… už přestávám cokoliv o nočních oblohách psát. Všechno už bylo řečeno. A tim všechno myslim uplně všechno. Úžasná sbírka, úžasný srovnání.

Maybelline Zip Fly:

Maybelline Rainy Day Red

Maybelline Rainy Day Red

A chčije a chčije…

Zaprvé chci říct, že ta fotka je hrozná. Koukala jsem na ostatní fotky tady na těch internetech a všechny se podobaj týhle daleko víc než realitě, takže asi holt špatně zachytitelná barva. Ve skutečnosti je to studená rudá, je v ní hodně růžový,  ale ponejvíce je rudá. Na tý fotce je něco cihlovýho co tam ve skutečnosti neni. A hlavně je přes ní na tý fotce takovej bílej povlak… Eh? Povlaku jdi pryč! Ten lak je ve skutečnosti daleko sytější a tmavší. Existuje královská rudá? Jako je královská modrá nebo fialová? Kdyby/jestli jo, tak vypadá takhle. Vlastně možná takovej ten koberec co nosej králové v pohádkách přes ramena by mohl mít takovouhle barvu. Celej den tu obcházim a marně hledám něco obecně známýho co má stejnou barvu a jediný co mě napadá že tak vypadá jsou drahý auta. Umm… neni zač. (Jj jsem tenhle typ co se hrozně vyzná v autech haha.) (A btw aby to nevypadalo, na to jsem nepřišla přikládáním ruky k okolním předmětům, žádný drahý auto mi tu teda nestojí.)

A zadruhé chci říct, že snad žádnej jinej lak nemám tolik hlavně kvůli jménu jako tenhle. Ve skutečnosti má teda na víčku napsáno Rainyday Red, ale to se mi nelíbí, takže to píšu takhle, vyrovnejte se s tim. Ale jinak…déšť. Deštivý dny jsou podle mě ty nejlepší dny ze všech dnů co existujou. Dycky mám radost když po zimě poprvé v roce prší, jsem z toho ten den uplně neposedná. A loni jsem od Ježíška dostala průhlednej deštník abych mohla chodit po ulicích a koukat na déšť zespoda (ne, do žádnýho výkopu jsem zatim nezahučela, díky za optání). I když zrovna dneska by mi seděl do nálady i kdyby zrovna nepršelo…

„…shine on me baby… cause it’s raining in my heart…“ Elliott Smith: A Distorted Reality Is Now a Necessity To Be Free

Lakuje se s nim výborně, dvě vrstvy, pro ultrašikovníčky možná dokonce jedna. Ten lak je tak hezky… mokrej? Prostě dobře klouže, ale zároveň neteče kam nemá. Štěteček je placatej a jeden z těch větších. Poslední dobou mám pocit že svojí štětečkovou hitparádu začnu nově zakládat na tom, jak jsou ty štětečky pevný. Došla jsem totiž k závěru že čim měkčí tim (pro mě) horší. No a tenhle je teda spíš měkkej. Ale zas naopak super je to široký hrdlo, to asi taky začnu zohledňovat, to se mi líbí. Stejný hodně široký ho maj i ty Nicole lahvičky, jéé o těch sem asi nic nepsala? No tak někdy.

Teď mě ale omluvte, jdu tupě zírat na déšť.

Maybelline Rainy Day Red: