Jo no, to je přesně to, co nedělám. Jo no, přesně kvůli tomu jsem tuhle kolekci nechtěla mít ráda. (hlavně že vlasy ste si tam už stříhaly, co, ty herečko? – pozn. red.) Ale víte co? Asi jí miluju. Nevíte jestli se mi bude chtít na konci roku dělat zas taková ta celoroční pitomost? Kdyby ne tak hlásim že tohle je asi moje nejoblíbenější 2011 kolekce.
Někdy mi šedý laky dělaj takový špinavý ruce, ale tenhle, asi díky tý troše růžový a fialový, ne. A vymyslela sem že bych týhle barvě řikala teplá šedá. Jako, že je to hlavně šedá. A jak je v tý kolekci ten skoro stejnej jak si je furt pletu, tak to je zas studená béžová. Máte ze mě radost? A ani jeden neni taupe. Ne. Je to teplá šedá a studená béžová. A tenhle dnešní, já mám takovou radost jak mi jde hezky k barvě kůže! Nezdá se vám? Uplně jak kdyby jí vymysleli pro mě.
Lakování… mám popsat lakování normálního člověka nebo lakování moje? Protože normální člověk by s tim lakem neměl nejmenší problém. Kryje pěkně ve dvou vrstvách, hezky se rozprostírá, hezky se vyhlazuje. No, ale teď dejte tenhle lak do ruky mně. Já tady u těch taupe barev mám dycky problém s tim jak jsou vodový. To je nějakej jejich nevyhnutelnej rys? Musej bejt všechny takový? A jak tim pádem nejde ten přechod mezi rukou a lakem hezky oddělit. Víte co, jak se ten lak do tý barvy kůže tak plynule rozpouští. No, ono se asi za to schová spousta nepřesností, ale já bych radši kdyby to lakování bylo klidně obtížnější ale aby bylo vidět kde ten lak končí. Vidíte ten světlej okraj laku? To mě tak mrdá, jednou z toho budu mít smrt.
Nejvíc noteworthy věc ohledně týhle manikúry ale stejně je, že jsem tu předchozí poprvý v životě odlakovávala intimkou.