about
Anna
nalakovany@email.cz
team creme & team shorties!
-
Poslední příspěvky
štítky
American Apparel Attitude Barielle BB Couture Carolyn New York Catrice Chanel China Glaze Claire's Clarins Clinique CND Color Club Colour Alike Depend Dermacol Diamond Cosmetics Essence Essie FingerPaints Golden Rose Hard Candy Huemorista Illamasqua L'oreal Lancome Lippmann MAC Maybelline Misa Miss Sporty Models Own Nails Inc. Naturistics Nfu Oh Nicole by OPI Nubar NYC NYX OPI Orly Ozotic Pro Petites Pure Ice Rescue Beauty Lounge Revlon Rimmel Sally Hansen Schlecker SpaRitual Ulta Zoyacurrent wishlist
10 professional pinky promise
Slovníček aneb Co jsem se naučila cestou
boosh = jupíí/bush/fuck/...
dash = rána
elytra = (lat.) krovky
exuberant = hojný, překypující
forsythia = zlatý déšť (jako ten keř)
frugalista = ten, kdo šetří zdroje, neplýtvá, často používá už jednou použitý - protože je to etický, ne že by na něco spořil
june bug = chroust
locavore = ten, kdo se živí jenom lokální potravou, žádnej dovoz jablek z Číny
retina = sítnice (jako ta v oku)
tassel = střapec
wayward = umíněný
whimsical = nevyzpytatelnýrecent tracks
Tag Archives: OPI
OPI InStyle Red
Jeden z laků z mojí „možná“ hromádky – potřebuje ozkoušet než se rozhodnu jestli nechat nebo pustit k vodě. Má totiž jeden velkej plus a jeden velkej mínus a já nevim co s tim. Mínus je že je to studená, do růžova jdoucí červená. A taky trochu taková… tlumená. Tlumenější než moje ostatní. No, jako, pro jiný lidi je to asi uplně normální červená, to jen já je moc zkoumám. No a plus je samozřejmě to, že je to nesehnatelná limitovaná neprodejná edice, no dyk víte jakej já sem na tohle snob. Už ho mám dlouho a kdysi dávno když sem ho sehnala sem myslim i dokonce věděla jak přišel na svět, ale už si to nepamatuju. Ale myslim že v USA nemívaj takhle laky přibalený ke každýmu časopisu jako tady, to by se ty firmy při tý rozloze asi dost prohnuly. Možná to byl dárek k předplatnýmu? Já nevim. Jako já vim že bych to určitě vygooglila, ale zas tolik mě to zrovna teď nezajímá.
Jo. Ten lak mám dlouho. Tak dlouho že sem si dycky myslela že u něj napíšu jak bych taky chtěla aby u nás časopisy dávaly laky zadarmo. A vidíte, už sem tohle fňukání nemusim dávat a byl to zrovna InStyle kterej mi tenhle odstavec zkazil. Jako, mně to v tu dobu toho InStyle/Essie bláznění lezlo na nervy, ale zas musim říct že asi nikdo toho pro laky v týhle zemi neudělal víc než InStyle s touhle akcí (heh, může to znít eště patetičtějc? a potřebujou laky aby pro ně někdo něco dělal?). A i tak obecně se mi zdá že InStyle jako jedinej z těchhle časopisů tak nějak vůbec zaznamenal že laky na nehty… existujou. (tady si domyslete povinnou pasáž o tom jak tyhle časopisy samozřejmě vůbec nečtu a celý dny trávim nad Kantem a Hegelem) Jo.
Ta barva má asi korespondovat s tim záhlavim časopisu, akorát já tu zrovna žádnej výtisk nemám (ha! vidíte! to se hned pozná hlubokej člověk) takže to nemůžu vědecky poměřit. Ale řekla bych že možná i jo. Je to záhlaví spíš takový jako… třešňový žejo? K lakování bych řekla asi to, že minulej tejden jsem taky nosila jeden červenej krémovej lak. Byl od L’orealu. Jo a taky sem teď někde četla že jak jako v těch lacích neni rozdíl a proč jsou ty OPI tak drahý a že ty drogerkový jsou vlastně stejně dobrý. Jako, já mám drogerkový laky ráda, ale někdy prostě… Ten L’oreal prostě nevypadal dobře. Taky sem ho měla dvě vrstvy (víc jich rudýmu krémovýmu odmítám věnovat) a nee že by v něm byly díry. Ale prostě… ta barva byla taková nerovnoměrná. Různě intenzivní. Nebyla jednolitá. Fail. A rudejch krémovejch OPI mám několik a nikdy se mi to s nima nestalo a všem by vlastně stačila jedna vrstva (já dávám ty dvě no). A teď se mi sem nechce psát co z toho vyplývá protože mě nebaví psát věci co jsou jasný. Tak jen prostě že nehty minulýho tejdne – nehty tohohle tejdne 0:1. A že prostě… u některejch barev se to asi vyplatí. Některý barvy jsou hezký když jsou hezký, heh.
Fuck, nějak dneska nadužívám slovo jako. Jdu to rozchodit.
OPI Let Them Eat Rice Cake
Mám porcelánový nehty! Ne vážně, že to vypadá že kdybych do nich ťuknula tak se rozbijou?
Tenhle lak chci… dlouho. Vlastně mě fascinujou všechny tři ty krycí světlý z tý japonský kolekce. Jeden sem kdysi i mívala, ale myslim že tenkrát sem ho eště neuměla ocenit. Pořád plánuju že bych si je všechny tři jednou chtěla koupit a postavit na poličku pěkně do řádečky a vedle nich vázu s bílejma fréziema. Jsou krycí, jsou světlý, jsou to chemikáliema nasáklý starý OPI. Jde je nemilovat? No, a zdá se mi, že nejvíc by mi stejně seděl tenhle, Rýžovej koláček. Vypadá jako kdybych vzala svojí barvu kůže a pořádně jí umyla Solvinou. Umytý, vypraný nehty. Tělový. Ne!, růžový! Ne!, krémový! Gaaah… Vůbec nevim jakou má ten lak barvu. Čistou. A taky vypadá jako drahý věci, víte, trenčkot, nebo velbloudí kabát, nebo drahá kabelka. Ty mívaj takovouhle barvu ne? Nebo ten flakonek tý Bottega Veneta vůně. (nj, strávila sem dopoledne s lesklejma časopisama..)
OPI Steady As She Rose – OPI Let Them Eat Rice Cake: 0 : 1. Já to tušila! Jak moc sem se necejtila v SASR, tak moc miluju LTERC. Přitom oni zas tak jiný nebudou žejo? No, sem líná se jít koukat jestli SASR eště mám, možná ho má někdo pučenej, ale po paměti si pamatuju že byl tmavší, špinavej, což se mi u růžový asi nelíbí, moc do mauve, ani světlej jako tenhle ani růžovej jako růžový laky. Takovej… technickej. Vůbec ne roztomilej jak by měl světle růžovej lak bejt. Ošklivej prostě. Zato LTERC je světlejší teplejší růžovější čistší roztomilejší krásnější! Přesně takovejhle sem chtěl aby SASR byl.
Lakoval se… jako chemikáliema nasáklej starej OPI. Nepruhoval tak jako pruhujou ty dnešní laky, takový ty fakt brázdy, rozlejval se skoro rovnoměrně. Nicméně byl řidší a pár vrstev je třeba navrstvit. Tohle jsou tři.
Jediný mínus tadytoho laku je, že neni můj, je Viennettky, takže si tenhle tejden neodškrtnu další vyzkoušenej nevyzkoušenej lak! Našla sem si totiž novou věc která mě uspokojuje a opět doufám že se díky ní v nějakym decentnim časovym horizontu dostanu na konec tý nevyzkoušený řady. Což mimojiné znamená nekupovat nic novýho (za poslední dva měsíce jen Starry Pink a jeden Essence! *\o/*), ale kupodivu to zvládám líp než sem čekala, ono v těch mejch nasyslenejch lacích je taky spousta vzrušujícího jak jsem zjistla, nee furt jen na tom ebay..
Další pro mě noteworthy věc na týhle manikúře je to, že jsem si asi po pěti letech pilovala nehty bez laku a nedopadlo to uplně katastrofálně. Jako už sem měla světlejší pilovací chvilky, ale neni to o nic horší než někdy když piluju s lakem. (jj, chodila sem teď tejden bez laku, chcete vědět kolik rad o dýchání nehtů a o tom jak bych je měla nechat odpočinout sem dostala? I DON’T GIVE A FUCK. Jako nejsem žádnej biolog ale za ty leta jednu nebo dvě věci o nehtech snad vim.)
Stejně je legrační že zrovna já zrovna tenhle lak nemám a zrovna Viennettka ho má žejo? Aspoň mně to přijde že už ani těm vzorcům co mezi sebou máme že co se který líbí nedá věřit. Kdybych vám řekla že právě jedna z nás Let Them Eat Rice Cake má, která by to byla?
OPI Play the Peonies
1) Play the Peonies jsem si koupila protože měl bejt bílej. Jako já vim že neměl bejt uplně bílej, ale hlavně. Zajímavá bílá. Vílová bílá. Ummm…. JE TO RŮŽOVÁ! Růžová růžová růžová. Ať se na to díváme jak chceme, pořád je to prostě růžová. Já nenosim růžovou! Já nemám růžovou ráda.
2) Nechápu to jméno, což nemám ráda. Většinou všechny tyhle haha-OPI-jména dávám, ale tady u toho teda nemám ani ponětí a to mi drásá nervy. Co tam má bejt? Poníci? Piáno? A takhle blbě se to používá v nějaký vazbě? Gaaaah….
3) Při lakování byl ten lak uplná děvka. Uplná. Noční můra, díry, lysinky, vrstva za vrstvou, pruhy a tak.
A přesto všechno víteco? Přes to všechno ten lak asi miluju. Je tak milej a světlej a perlovej a roztomilej. Neřekla bych že je sladkej, to ne, ta růžová je hodně studená. V některejch místnostech vypadá jako ta růžová strana marshmallows, v některejch (ano, přecijenom) jako ta bílá půlka. Ve všech je světlejší než moje kůže, což mám ráda. Dovolili byste mi si na tejden myslet že se aspoň z dálky tak jednoho kilometru může podobat na RBL Pizzicato? Protože tu teď mám takovou trochu fázi…
Co je tu dneska možná zajímavější je to, že tohle je moje první manikúra po rozvodu se Seche Vite. Jo, udělala jsem to. A ráda bych vás, pokud máte se Seche takovej vztah jako sem měla já, informovala, že existuje život i po něm. Je to taková úleva! Asi to ve mně obnovilo zájem o laky když furt nemusim hlídat jestli potřebuje ředit a jestli sem ředila minule a jestli mi sežere konce nebo začátky nebo obojí… Je to jako takový ty příběhy o domácim násilí… věděj o jeho chybách a věděj že se nikdy nezmění (a když, tak jen na chvilku) ale pořád se upínaj k těm pár dobrejm vlastnostem a bojej se odejít protože maj strach že by nenašly už vůbec nikoho, ani s těma pár dobrejma vlastnostma a pak to jednoho dne udělaj a ono jich je venku spousta, lepších. (DOUFÁM ŽE TO NEZNÍ JAKO ZLEHČOVÁNÍ ČEHOKOLIV, jsem uplnej opak někoho kdo by takovou věc zlehčoval). Anyway. Do konkrétních nadlaků tu dneska nechci moc zabředávat, koupila sem si pár hraček na hraní a až si je ozkoušim a srovnám v hlavě tak to pak sepíšu najednou, okay?
OPI Steady As She Rose
Jahodovej milkshake. Pastelovej mauve. Šedivější OPI Gotta Get Pink. Fialovější OPI Let Them Eat Rice Cake. Špinavá, umazaná růžová. Šeřík vymáchanej v jahodovym mlíce. Růžová fialová šedá. Mindfuck. Růžová kterou i Andulka zvládne nosit.
Anyway. Já vim že nejvíc sem z těch pirátskejch OPI byla vystříkaná ze Stranger Tides, a nechápejte mě špatně, pořád myslim že je to výborná barva a vsadim boty že s ní jednou stejně skončim. Ale první kupodivu zkoušim ten *růžovej*. Kterej zas tak růžovej teda neni. A víte co mám tmavě zelenejch a rudejch eště ráda? Tyhle krycí neutrálky, jako Body Language a tak. A tohle je takovej růžovej Body Language. Jo! A k Pirátům. Minulej tejden sem si v kině uvědomila, že je mi uplně jedno jakou barvu nehtů by nosil Jack Sparrow (teda pokud přistoupíme na to že tahle kolekce měly bejt laky který by nosili piráti… což si teda myslim že tak myšlený nebylo) (a to si vemte že já jinak na Sparrowa trpim), já bych si koupila lak kterej by nosil Barbossa. Hehe. To je můj kluk!
Lakování má u takovejchhle typů laků jen dva možný scénáře: buď to bude mít bílej základ a bude to pruhovat a bude to jak pasta, nebo to bude mít vodovej základ a nebude to sice pruhovat, ale nebude to ani krýt. Tentokrát je za bé správně. To bylo tak řídký! Vážně, uplná voda, špatně se kontroloval. Nicméně asi lepší než pruhování. Třem vrstvám jsem se nevyhnula tak jako tak, ale aspoň jsem u toho nepřišla o všechny nervy. Jsou takový ty pirátský všechny?
Tak já nevim, asi se mi líbí? I když… dycky jsem chtěla OPI Let Them Eat Rice Cake a mám pocit, že ten by se mi pořád líbil víc. Ach jo, těžkej život.
OPI In the Spot-Light Pink
Ze všech laků ze všech jarních kolekcí nebo prostě kolekcí za poslední dobu copak já vim co se všechno počítá jako jarní kolekce se mi ponožky nejvíc rolovaly z OPI In the Spot-Light Pink. Uplně nudný já vim. Typická já. Jenže sehnat pěknej sheer co nepruhuje neni vůbec žádná prdel.
Jo. Celá ta Femme de Cirque kolekce mi připomíná…
… na čemž neni nic špatnýho aby bylo jasno, podle mě je to dobrej klip. K dobrý písničce. A taky sem prostě chtěla mít na blogu Britney hehe.
No. Teď bude pasáž Andulčina očekávání versus In the Spot-Light Pink, hehe. Protože to je trochu zamotaný. Já mám svoje sheerkový laky ráda spíš bílý než růžový. A ItSLP je samozřejmě růžovej, dyk se tak i jmenuje, ježišmarjá, nevim co ta Anna zas čekala. I když teda v některejch místnostech je to takový hodně vybělený pastelově růžový želé a v některejch vypadá skoro jak nějakej nude. Zase duochrom! Haha. Takže jako z sheerkovýho jsem z něj trrrochu rozpačitá. Nicméně vypadá PŘESNĚ jak jsem dycky chtěla aby vypadaly OPI Heart Throb nebo Sweet Heart nebo Pink-ing Of You. Tohle je taková moje nekonečná telenovela. Myšlenka se mi líbí ale všechny tři jsou na mě moc krycí a moc růžový (a moc stejný…). A pravidelně se mi tyhle barvy vracej, dycky se pro ně nadchnu, pár dní je googluju a pak zjistim že v mý hlavě vypadaj líp než ve skutečnosti. Vůbec nejsou takový…něžný jak si myslim že by měly bejt. No a teď, In the Spot-Light Pink je přesně lak kterej bych si dala kdybych chtěla vypadat jako sweet heart. Přesně přesně přesně. Takže co, takže vítěz?
Jo a náhodou fakt jsem se trefila do sheerkovýho laku kterej nepruhuje přesně jak bylo v plánu. Já mám poslední dobou takovou radost z laků s dobrym skupenstvim! A ty blbý teď dost vyřazuju i když se mi jinak líběj, život je příliš krátkej na to abych se vztekala s lakama co se blbě lakujou. Tohle jsou tři vrstvy přes Milky White podklad a nikde neni ani proužek, všechno je rovnoměrný a vypadá to jak kdybych měla prsty v nějakym růžovym obláčku.
Jo a vidíte asi moje nejdelší nehty za dobu existence tohohle blogu. Šílená dýlka, já vim.
A za chvíli jdu na ty nový Piráty z Karibiku a nemám na to žádnej z těch laků z tý pirátský kolekce, ack!
Revlon Street Wear FX Flash (zelená verze)
(přes OPI Sapphire In the Snow)
Je toho tolik co sem chci tentokrát napsat až se mi z toho nechce psát nic a kliknout na publikovat. Ale whatever. Street Wear – je potřeba historický úvod? Street Wear byla řada, kterou Revlon vyráběl jestli se nepletu v devadeástkách a dodneška se jí nic ani nepřiblížilo. Ty laky jsou uplná psychedelie, myslíme si že značky jsou dneska čim dál odvážnější, aha aha, ale vemte si že tohle je drogerková značka a… už v devadesátkách dávali do laků kuličky a provázky a kosočtverce a do holografů glittry a nedivila bych se kdybych v nějakym našla třeba botičku barbie. Jako, já je leta pozorovala tak jako zpovzdálí a bylo dost těžký žádnej nemít ale vždycky jsem je odmítala protože oni maj pro spoustu lidí (aspoň myslim) hlavně takovou tu sentimentální hodnotu, že je nosili v dětství, když jim bylo čtrnáct a nosily hnědou rtěnku a tyhle laky který si kupovaly pěkně postaru v drogerkách. A já dycky řikala ne díky, nechci, tohle neni moje dětství a všechny ty lahvičky by měly jít bydlet s lidma který je potřebujou víc než já. Který je prostě potřebujou.
… a pak mám chvíli okno a teď mám dva z nich doma.
Druhá věc ale je, že tahle řada je uplná, ale uplná psychedelie, takže by asi jeden našel důvod je mít rád & sbírat i když to neni jeho dětství. Nevymluvíte mi že je musel navrhovat někdo sjetej jak motyka. A pak je eště ten samej v tom samym stavu pojmenovával. No, ale to by bylo nadlouho, takže místo toho, protože si myslim že odkazů na pretty-random neni nikdy dost, dneska doporučuju SW reference guide. I kdyby ste si je nechtěli zrovna shánět tak i jen tak na takový to domácí koukání je to uplně boží. (…) Vidíte? Spousta z nich maj stejnej nebo skoro stejnej název a přitom jde o uplně jiný laky. Jako tyhle FX Flash. Jeden modrej a jeden zelenej a oba naprosto shodný jméno. Prostě uplně na psychiatra.
Tohle je teda zelená verze… nevim jak to vypadá na těch fotkách, na jedný to vypadalo uplně jak holograf tak sem jí schválně nedala aby nedošlo k mýlce, protože tohle holograf neni. Teda holograf to neni každopádně když to jsou jen rozesetý třpytky, ale vítecomyslim. Ani ty třpytky nejsou holografický. Když jsou v nejvíc v klidu, tak jsou mentolovo zelený a zlatý. A když na ně dopadne správný světlo, to zelený se přelije do modrý, ale ne nějaký tyrkysový, na férovku jsou modrý, no a ty zlatý do bronzový nebo… měděný nebo jak se tomu řiká. To jsou vesměs všechny barvy. Takže žádná duha. Dle mých měřítek je to neskutečně dobrá kombinace barev, víte, zas bych nejradši vytáhla tu auroru borealis. Já na to asi fakt trpim, tyhle vodní kombinace, tohle navíc obsahuje v jednom balení i západ slunce, vše pod jednou střechou.
Dneska se mi zdálo… No nebo jinak. Za chvíli jdu na jednu oslavu takže tohle jsou mýdánkový nehty. Pořád mě neopouští moje taupe období a všechno jako dobrý a tak, ale dneska se mi zdálo něco z čeho když sem se probudila tak sem si řikala Anna, taupe neni večírková barva, s těma nikam nemůžeš, musíš mít třpytky přeci. Noc a světla a tak. A eště se mi zdálo, že bych nejsprávnějč měla nalakovat BB Couture Bonnie (nemám) nebo Saturday Night Fever (nemám) (teda myslim ten lak) nebo Redwood Forest (nemám). Krok č.2 byl vytáhnout SW FX Flash. Aha! Bude ho stačit navrstvit přes něco tmavě zelenýho a jsme doma. Ale pak přišla myšlenka č.3 že možná bych k tý zelený nedala zelenou ale modrou, víte, aurora borealis, vodní barvy, zelená a modrá pro blázna dobrá. No. A při lakování jsem si teda opět málem učůrla z toho jak je ten Sapphire In the Snow krásnej. Ten je tak krásnej! Bez debat jeden z nejkrásnějších laků. Tak pěknej že to ospravedlňuje všechny ty uplně stejný Zoyy Pinty a Clarinsy Bleu Abysse a Loreal Emperory který syslim i když je to uplně marný a taky to ospravedlňuje že asi do konce mejch dní budu toužit po Madewell To Order. Ale do tý doby je tenhle vítěz.
(píše se u postů o třpytkovejch nadlacích taky něco o lakování?) No, napadá mě snad jenom že tohle je jedna vrstva a nemůžu se nějak dogooglovat ničeho kde by to někdo použil podobně. Jako ony ty třpytky jsou docela dost… no… jak se to řekne? No že jsou dost jedna vedle druhý, takže asi neni problém ho udělat uplně krycí. Ale tohle je jedna vrstva prostě, aby došel pozornosti i ten podklad.
No a teď, teď si tu připadám jak dárkovej balicí papír nebo jako průlet galaxií a Street Wears nám zatím odešly dožít do Indie (jako fakt, jediná země kde se furt prodávaj, ale myslim že ne tyhle původní zábavný barvy) (ale ráda o SWs přemejšlim jako o lacích co odešly zemřít do Indie).
OPI Last Friday Night
To je uplně zvláštní pocit tyjo jednou psát o laku kterej je relativně up-to-date a můžu psát takový ty věci jako: váháte? neváhejte! hehe. Ale tyhle Kátiný glittříky přeci nemohly jen tak ležet v krabici nevyzkoušený, tohle je jiná liga. Byla sem na ně natěšenější než malý děcko na Vánoce a teď jsou tady a já už teď mám pocit že bych si měla minimálně od Last Friday Night sehnat back-up. Jj, až tak.
No, co nejdřív. Tady u těch celebrity kolekcí může bejt problém, když vám ta konkrétní celebrita leze na nervy, žejo? Třeba mě na nervy lezou skoro všechny, ale Káťu Perryovou mám naštěstí ráda. Umřela bych kdyby tyhle krásný glittříčky vydal někdo koho nemám ráda a já si je nemohla koupit. Ale Káťa… Víte, já mám fakt ráda dobrý žvejkačkový popový písničky, takový ty hity co si na nic moc nehrajou a jsou prostě růžový a žvejkačka a tak. Žádný umění, žádný intelektuálové. Fakt nezvracim když takovýhle tyhle rádia hrajou třeba v posilovně nebo v autobuse. Já to mám ráda. A náhodou si myslim, že napsat takovou písničku neni zas tak jednoduchý jak se zdá. A že je spousta písniček ze kterejch slyšíte že by hrozně moc chtěly, že byly psaný s timhle úmyslem, ale to prostě nestačí. A právě Káťa si myslim že to má A NEBOJÍ SE TO POUŽÍT. Teda zas tu její tvorbu neznám nijak podrobně, jen těch pár singlů co dorazilo do rádií a na MTV, ale ty jsou dobrý všechny. Zdá se mi že umí tak nějak zachytit tu jednu malou konkrétní atmosféru, ten jeden malej konkrétní okamžik, o kterym píše, víte, třeba Teenage Dream je podle mě fakt jeden z *nejlepších* lovesongů na světě a umim si vybavit ten pocit co má na mysli. Perfektní. (a kromě toho jí to v tom klipu sluší jak svině a má tam wayfarery a tak.) Asi proto že ho fakt psala zamilovaná? S konkrétním člověkem na mysli? Žádný instatní skládání slova za slovo? Jj, asi tak. Prostě kdybych byla popová hvězda (buďte ticho…), byla bych jako Káťa. Měla bych killer písničky a nebála bych se nějaký šlehačky z podprsenky. Žádný pózy, čistej pop s rovnou páteří.
No a pak je tu eště ta věc, že Káťa má ráda laky na nehty. Nebo spíš… věci na nehty. A že to asi zjistili v OPI. A byli jako… hej Káťo, nechceš si zkusit vymyslet svoje laky? My bychom je vyrobili a prodali a byli v balíku! A to teď teda asi jsou. A neni to vůbec divný protože ta kolekce je super. Teda já ocenim jen půlku… tu menší… ty glittry, ale uznávám že ani ten zbytek nevypadá jako nějaký generický náhodný barvy, že si umim představit že si je tak někdo představoval. Hm. No a ty druhý glittry sem sice eště nezkoušela, ale už teď si troufám tvrdit že můj vítěz je jasnej – Last Friday Night.
Nejdřív sem byla přesvědčená že ho budu nosit přes nějaký spodní prádlo, už sem i měla vybranou barvu která by pod něj přesně šla, ale včera mě nějak napadlo… Hmm, technická: pořád mi na mysl přichází slovo ethereal, který jistě má českej překlad a bylo by fakt jednoduchý se kouknout tady v druhym panelu do slovníku, ale já stejně vim že bych o ethereal věcech i nadále přemejšlela jako o ethereal, takže to přeskočíme jo. Takže včera mě nějak napadlo – ne Anna, musíš ho nechat co nejvíc ethereal, žádný vrstvení nebude. A měla sem pravdu, tohle je na tom laku uplně nejvíc. Je ethereal a vílovej a pohádkovej a sladší než všechny růžový laky na světě a větrovej a mlhovej a jako pohádkový víly. A byl by to býval milionkrát lepší valentýnskej lak než ten růžovej.
To celý etherealový jsem trochu zazdila čtyřma vrstvama, to uznávám. Víc se mi to asi líbilo ve třech, ale nějak… sem dala další. Jo a u těch vrstev. Tohle jsou dost tenký vrstvy, který byly možný jen díky spoustě thinneru – jak sem tu lahvičku vyndala tak sem koukala že kuličky se pohybujou jak… no tohle je důvod proč bych nemohla pracovat se starejma lidma, protože choděj přesně takhle rychle A JÁ NA TO NEMÁM TRPĚLIVOST. Takže sem hodně ředila a teď je to konečně použitelnej lak se kterym jdou pěkný tenký vrstvy. Ty barvy třpytek se mi fakt nechce vypisovat, jsou prostě takový… vodní? A v kombinaci s tim fialovo-modrym základem je to uplná aurora borealis:<3 Achich ach. Nejpěknější barevná kombinace.
… ale stejně mám trochu pocit že Last Friday Night bude taky nějaká písnička žejo? Eště že uplně mimo je tu skoro každej post. Ale teď mě teda omluvte, jdu si na youtube doplnit vzdělání.
OPI Perfectly Red
Tentokrát se mě vůbec neptejte kde se vzal tenhle lak. Všechno co o něm vim je všechno co je tady v tom postu – v jedinym postu na celym internetu kterej jsem o něm našla. Beauty Brands exclusive, podzim 2010, levnej… Já ho jednoho dne našla na ebay, jako aukci, končila za pár minut, zero bids, tak si řikám za ty tři nebo kolik dolary, zkusim štěstí. Znáte to, jak je to nějakej-exclusive tak bystřim pozornost. Navíc rudej, rudej a krémovej OPI, to byla docela velká šance že se mi bude líbit no ne? Když sem ho pak vyndala z obálky, tak mě nadšení trochu přešlo, ale pořád sem si řikala že za tři dolary to neni zas taková ztráta. On je totiž studenej. A já studený rudý nerada.
Jenže víte co? On je to první studenej rudej kterej mě nevim proč nesere. On se mi na mně – počkejte si na to – líbí! Asi je to tim že nemá takový ty mdlý růžový tendence. Ta studená část je spíš modrá a taková… jiskřivá. Nejvíc to jde vidět když koukáte přes hrdlo lahvičky přes tenkou vrstvu laku – nikde žádná růžová, spíš elektricky fuchsiová. Dost možná to bude dokonce moje nová nejoblíbenější rudá (neřikám tohle nějak často?) Ale tentokrát to fakt i dává smysl, já totiž pořád preferuju ty rajčatový teplý rudý, ale podle takovejch těch chytrejch rad bych měla nosit spíš takovýhle, sem totiž takovej ten hm… zimní typ.
Lakování bylo ouplně nejsnadnější, zase jednou one-coater. Já dala teda i druhou vrstvu, ale to jen protože sem to já. Je spíš tekutější, ale poslouchá i kryje hezky. No a když dolakujete… ten je *tak* krásnej! Vypadá jak lesk na rty. Je lesklej a tekutej a šťavnatej a veselej. Je jako studená varianta ChG Aztec Orange. Jo a schne taky rychle. I když to je spíš tim že ho neni potřeba milion vrstev. Sakra měla bych si někde udělat pracovní seznam takovejchhle laků – laků co jim stačí jedna vrstva a eště bez přemejšlení a co jsou nejlepší v takový ty dny co se mi nic nechce.
Ježiš, to je zase lovestory… ♥
OPI Gift Of Gold
No vidite, tak už jenom tenhle jeden příspěvek a máme ty Vánoce hotový. A co nám tu chybělo? Zlatá, samozřejmě. Gift Of Gold je jeden ze tří letošních vánočních Ulta exclusives, spolu s Plum Full Of Cheer a tou červenou co si nemůžu zapamatovat její jméno a zcela evidentně dojej z úspěchu loňskejch vánočních Ulta exclusives (Dazzled By Gold, Visions Of Sugarplum a tý červený co si nemůžu zapamatovat její jméno). Pokud se ptáte mě, tak ty 2009 vyhrávaj na celý čáře, ale kdybych v jedný kategorii aspoň chvíli váhala, byla by to tahle zlatá kategorie. Sice si Dazzled By Gold pořád tajně přeju, ale zcela racionálně u mě glitry vždycky nad kovovejma? lakama vítězej, takže možná bych pak eště byla ráda že mám spíš Gift Of Gold. Hm. No můžu si to aspoň namlouvat.
Asi budu zase popisovat jeden lak jednim jinym hehe. Dneska totiž Alenkou, OPI Absolutely Alice. Tohle je totiž v podstatě *uplně* ten samej lak, jen místo modrejch třpytek zlatý a místo zlatejch rudý. Obojí ve stejnym poměru jako v AA, a to sem tu už rozebírala, barvy v AA jsou v dokonalym poměru. Ani tady ty červený třpytky vlastně moc nejdou vidět, neřeknete si hm zlatej lak s červenym, spíš dodávaj tomu zlatu takovej 3D rozměr a taky ho trochu ohřejvaj. Jo no, tohle rozhodně neni takový to studený, šampaňský zlato, tohle je hojný, bohatý, okázalý, poctivý zlato. A stejně jako AA mi stačily dvě slabý, snadný vrstvy (+ dvě vrstvy Seche + obrousit hrany).
Ono je to vlastně takový jednoduchý, zlatá a rudá, nejvánočnější kombinace. Divim se že to někoho nenapadlo dřív. Teda napadlo, ale… Letos to napadlo sem koukala třeba FingerPaints, takový ty rudo-zlatý třpytky z vánoční kolekce co nevim jak se jmenujou, jenže problém byl v tom, že je tam daly cca v poměru 50:50 a z dálky to nevypadá vůbec vánočně, vypadá to jak mrkvovej salát. Jako na mrkvovym salátu neni nic špatnýho, jen…
Nejsem si jistá, jestli nemám zlatý nehty poprvé v životě a pokud jo, tak to nechápu. To je tak dobrý! Připadám si jako zuby a řetězy v hiphopovejch klipech, nebo jako král Midas. Je to takový… jiný než všechno ostatní. Zlatý špičky prstů! Musim si sehnat nějaký další zlatý laky. Myslela sem že to nebude nic pro mě, protože ve stříbrnejch vim že se necejtim, ale tohle je dobrý. Jako nevim… je pravda že když je nějakej šperk ve zlatě i ve stříbře (teda spíš… v bílym i žlutym kovu, nebudu dělat ramena) tak sem ten typ co sáhne po žlutym, ale bílejch mám taky pár a stříbrný laky nerada. No. Tak já už se v tom nevyznám. Každopádně začínám dávat pozor co se zlatejch nehtů týče.