Orly Royal Navy

Orly Royal Navy

Ach jo, hlásí se smutný, unavený nalakovaný blog. Ale popořadě…

Můj první Orly. Můj další první Orly! („It’s the last one. It’s the next last one!“ – bootlegy Elliotta Smithe) Jj, nějak s těma Orly bojuju a ani nevim proč. Párkrát jsem měla nějakej jeden (párkrát = myslim dvakrát?), ale nikdy víc najednou. Prostě ty barvy nějak nejsou moc já a když už jsou tak jdou s křížkem po funuse, už takovou stejnou mám. A přitom i ten název je takovej pěknej! Často když je někdo absurdní tak mi naskočí to O RLY?, akorát naživo to radši neřikám, to by si pak O RLY? asi řikali ostatní. No a pak je tu to letiště a věci pojmenovaný jako letiště nemůžou bejt špatný.

Pokus číslo tři je teda Royal Navy, kterýmu jsem fakt předpovídala hvězdnou budoucnost v mojí krabici. Je to úžasná sytá zářivá elektrická modrá, která je vážně taková jako na fotkách. (je to přesně barva argentinskejch trenýrek btw!) Mám zkušenost že když něco vypadá na fotkách takhle, tak to pak ve skutečnosti vypadá jinak (zašle), prostě taková ta barva co se fotí jinak a dycky stejně. Ale Royal Navy je vážně vážně takovejhle. Zadruhé je to jelly. A zatřetí jsou tu ty třpytky, jsou asi… tyrkysový? Zelený? Mentolový? Pure-Ice-Heart-Breakerový? A hrozně se hoděj k tomu základu. Fakt jsou dohromady uplně přesný. Jediný mínus je, že ve většině osvětlení nejdou vidět.

Nevim co napsat k tomu lakování, protože porucha asi nebyla na straně laku. Hrozně se mi ten den třásly ruce, švidraly mi oči… (Tlak? Nevyspání? Horko? Ať to bylo cokoliv, doufám že to zas rychle zmizí) A vůbec mu nešlo domluvit, byl jako živej, tekutej, dělal si co chtěl. Ale jak řikám – možná taky ne. Já ho jen vážně chtěla uprostřed lakování odlakovat, spláchnout do záchoda, vyhodit z okna.

No, a pak jsem ho šla vyfotit a můj foťák jako obvykle když se snažim vyfotit jelly mi tam dovymyslel ty rozkošný černý fleky. Tak jenom řikám – opravdu tam žádný černý mapy nejsou, ten lak je jednobarevnej a jako ty světlý zářivý části. Začínám si myslet že můj foťák vážně fotí nějaký duchy…

No, takže jsem z něj taková hromádka neštěstí. Protože já a on jsme měli bejt narozený jeden pro druhýho. Ale nejsme… Nechci ho už nikdy vidět.

Ale líbí se mi to promo tý kolekce (akorát teda třílahvičková kolekce s dvěma už existujícíma starejma barvama… way to go, Orly!), líbí se mi že je teď v krámech spousta námořníkovejch hadrů, líbí se mi slanej vzduch a majáky a hejna racků.

No a taky mě teď napadá že je pro mě v tomhle vedru asi moc zářivej. Ach jo, jdu si nalakovat nějakej myší mozek…

Orly Royal Navy:

Trochu toho a trochu toho

OK mám tu už nějakou dobu několik laků ke kterejm mě nenapadá co napsat, nic mi neřikaj, nevybrala jsem si je a nenechám si je, ale trochu jsem si s nima hrála a ty fotky bych sem asi mohla dát.

Orly Velvet Rope

Orly Velvet Rope. Taková noční obloha ve studeně fialovym, do modra jdoucim laku kterej má v sobě ale takovou…červenou? špínu. Zvláštní.

Pure Ice Calypso

Pure Ice Calypso. WTF. Jdi pryč.

China Glaze Vampy

China Glaze Vampy. To je trochu lepší. U toho jedinýho jsem na chvilku uvažovala že ho z přebytkový krabice zachránim. Ale nezachránim, já bych ho beztak nenosila, já mám vampies radši krémový. Tyhle třpytky jsou ale moc pěkný a jdou opravdu vidět.

A jinak hele hele – moje první swatches! Všechno co tu doteď bylo jsem opravdu nosila, tyhle jsou poprvé jen na čtyřech prstech a na pět minut a bez podkladovýho a bez svrchního laku. Připadám si tak dospěle!

Orly Country Club Khaki

Orly Country Club Khaki

*aneb stej příspěvek v tomhle blogu!*

*aneb příspěvek ve kterym ani jednou neřeknu slova taupe, mushroom, houba, RBL Grunge ani móda, i když bych mohla!*

Odříkaného největší krajíc je asi, kromě jiných mouder, příběh mého života, protože tohle se mi rozhodně nestalo poprvý. Přesně tyhle barvy se mi nikdy nikdy nikdy nelíbily a najednou už několik tejdnů nemyslim na nic jinýho než na špínově nabarvený nehty, googluju obrázky a čtu recenze. A vítěz týhle soutěže je Country Club Khaki! Jo asi bych měla zmínit – protože se tu zrovna nekonečně matlám s metodologií – kritéria. Měl bejt ošklivej. Spíš světlej než tmavej. Ani béžovej ani šedej, když už, tak víc šedej. Krémovej, samozřejmě. Takovej, aby se každýmu, kdo se na něj podívá, rozskočila hlava. Buď tim že nebudou tušit na jakou barvu se koukaj, nebo tim jak je ošklivej (ideálně obojím). Teď už stačí říct jen že jsem se náramně trefila a post je hotovej.

No dobře, tak neni. Lakovalo se mi s nim moc dobře, jdou s nim hezky tenký vrstvy, tohle jsou zase tři ale zase by stačily dvě (haha tuhle větu si někam uložim a budu jí sem dycky ctrl+c ctrl+v) (vážně, omlouvám se, ale ona je to dycky pravda!). V lahvičce vypadá hodně béžově, až jsem z toho byla nejdřív smutná, víte, taková mejkapová barva kterou jsem přesně nechtěla. Ale naštěstí na nehtu je o moc šedivější a dokonce jde vidět i ta troška fialový, o který jsem četla. I když teda tu barvu hodně mění osvětlení, v každý místnosti vypadá jinak, takže určitě na světě existuje místnost, kde bude vypadat jako ten mejkap, jen naštěstí já v tý místnosti nebydlim. Představuju si, že to bude chtít nějakou pudříkovou starorůžovou volánkovou věc (neřikal tu někdo že si nebude kupovat oblečení k barvě laku? hmm… a neřikal tu někdo že nikdy nebude nosit jiný hloupý barvy než černou?!), víte, kontrast, chápete. Vypadá jako mlíčný kafe s trochou… cementu? Nebo jako mozek? Taková černá díra, takovej nic-lak, žádná barva, neutrál, takovej zen.

Jo a Mamka ho uviděla: „A to je jako hezký? To vypadá jak hovno u cesty!“

Orly Country Klub Khaki:

Orly Enchanted Forest

Orly Enchanted Forest

Konečně v začarovaném lese: )

Jsou barvy, se kterejma by se daly dělat puntíky místo datumů (já vim že „datumů“ je blbě, ale „dat“ nikdy nikdo nechápe), takový ty módní vlny. Jako loňskej podzim se dá třeba na fotkách poznat podle šedivejch laků, před pár lety se dala zima poznat podle LPAD, no a letošní podzim je rozhodně typickej temně zelenejma nehtama. Tuhle barvu už myslim vyplácly ven všechny firmy. Najednou! Někdo lepčejší, někdo horší. Neřikám tim že je to nějak špatně nebo tak, to vůbec. Nejsem nijak zásadně proti a nejdu  proti proudu haha, protože temně zelenou jsem dlouho chtěla. Tahle barva totiž dlouho jakoby neexistovala – pokud jste třeba neměli Zulu a to je beztak určitě jen taková pověra že někdy existoval. Eh, no a mezi tadytěma horama novejch tmavě zelenejch jsem kupodivu sáhla po Orly, což neni nějaká moje vyvolená značka. Jenže OPI byl černej, Zoya se třpytila, RBL byl moc šedivej, Nubar moc teplej, tak co měla chudák holka dělat?

Začarovanej les je prostě můj ideál. Temná temná, skoro černá ale ne uplně, chladná ale ne šedá, pořád viditelně zelená. Bála jsem se že bude hustej, ale spíš naopak, klidně by mohl trochu zhoustnout, tekl si víceméně dost kam chtěl. Jinak se s nim asi lakuje dobře a pěkně kryje (dvě vrstvy mám), ale já jsem asi trochu odvykla to jak tmavý barvy prostě neodpouštěj chyby, každá je hned vidět.

A ta pohádková kolekce? Aňo aňo aňo. Jo a ten přívěsek jsem na lahvičce náhodou měla! Ale už ho nemám no.

Orly Enchanted Forest:

OPI She’s Golden & Orly Sugar

OPI She's Golden & Orly Sugar

Co *timhle* chtěl básník říct, nechápu. To musel bejt nějakej debil. Tahle fotka neřiká o ničem nic. She’s Golden je ve skutečnosti bělejší (ale zas ne o moc) a Sugar je ve skutečnosti…no vlastně nevim. Podle mně jsem ho dala na blbej podklad, protože ten lak už sám o sobě trochu do zlata jde, měla jsem ho dát na nějakou krémovou no.

A s She’s Golden se výborně lakuje! Jen je to taková lehce staromódní barva. Což neřikám že je špatně. Jen to prostě rovnou řikám:)

A Sugar bych asi měla vysvětlit. Je to takovej ten svrchní třpytkovej topcoat, zlatej. Ale hodně jemnej. A já fakt na tyhle cajky nahoru nejsem. Usekněte mi ruku až zas budu o nějakym uvažovat.

I když teď jak na to koukám tak jsem skoro vytvořila RBL Moxie, která je se myslim už (jako jedinej RBL?) nedělá. No skoro. Z velký dálky.

OPI She’s Golden:
Orly Sugar:

Orly Green Apple

Orly Green Apple

(citovala jsem tu už tohle?) „You can paint your nails lime green, rent yourself a limousine, kidnap the professor’s niece, and tell’em that she’s dead…“ – Conor Oberst: White Shoes

To je totiž důvod proč tenhle lak mám. To je totiž cesta jak mi prodat cokoliv. Měla jsem hotovou ale neodeslanou objednávku na H2T, a pak když prosáklo tohle album, tak jsem jim psala ať mi do toho přidaj eště dvě lime green barvy – tuhle a China Glaze Entourage. I přestože mám Hey! Get In Lime!.. Nicméně, tohle neni podle mejch definic uplná lime green. Je to víc prostě střední zelená, ani tmavá ani světlá. A já se zelenejma mám problém pokud nejsou uplně tmavý nebo uplně světlý. A tenhle lak měl bejt světlej. A místo toho je střední (ježiš jak se jinak řekne střední? já píšu jak idiot).

Nic to ale nemění na tom, že pokud nemám uplný zatmění, tak je to myslim první lak Orly, kterej se kdy dotknul povrchu mejch nehtů. Mně totiž ta značka neni moc sympatická:-/ Ale vážně nevim proč, musí to bejt nějaká divná asociace nebo nevim, protože se mi lakovalo moc dobře, žádná výtka k ničemu. Tady jsou dvě vrstvy a je to hlaďoučký a sytý. Naštěstí se zrovna nepřetrhnou s dobrejma barvama (kromě Goth asi!), takže myslim že Orly můžu klidně dál přehlížet. Z důvodů jakejchkoliv.

Ale stejně, popculture reference about painting nails!!

„…or party in a hotel room…“

Orly Green Apple: