Tag Archives: Rescue Beauty Lounge

Rescue Beauty Lounge Recycle

Rescue Beauty Lounge Recycle

Poslední dobou si hraju s myšlenkou že bych tu sbírku trochu vytřídila. Fáze že mě to chvíli nebaví sem už párkrát měla, takže dobře vážim slova a činy, zkusila jsem dát ty který by mi asi neurvalo srdce nemít do krabice, krabici schovala a jestli mi třeba rok nebudou chybět tak se asi budou dít věci. Při rozhodování co nechat mimo krabici sem se držela víceméně tadytoho seznamu vpravo: nejoblíbenější sheerkový, noční oblohy všechny, těch se nikdo nesmí ani dotknout!, z tmavě zelenejch Illamasqua Rampage a.k.a. můj nejoblíbenější lak na týhle planetě plus RBL Recycle no a na prosinec ChG Emerald Sparkle. S červenejma je problém protože s červenejma nemám problém a všechny moje červený jsou moje nejoblíbenější červený. Nevim jak vybrat favority. Legrační je že některý z těch na seznamu nejsou ani vyzkoušený a porazily některý vyzkoušený. Hmm. Jako třeba tenhle dnešní. RBL Recycle je matka všech tmavě zelenejch krémíků. Neutrální, ani žlutá ani modrá zelená, ani černá ani barevná zelená. Pamatuju si že kdysi když pro mě 18 USD za lak (i když myslim že ho mám z toho loňskýho výprodeje, ale i tak, to roztomilý mezinárodní poštovný vykompenzuje každej dolar ušetřenej na lacích…) bylo zapovězený území, sem asi sto let hledala levnej dupe tadytoho. Samozřejmě, že mě nic neuspokojilo protože Orly nebo Nubar mě uspokojit nikdy nemůžou a takhle je to vlastně nejlevnější. Jako vždycky.

Jinak ten lak je a-ok. Jedna vrstva byla málo, dvě byly skoro až moc. Od tý doby co Ji Baek přeskočilo a začala mít ten… postoj se mi s jejíma lakama nelakuje tak dobře, haha. Taky máte rádi objektivní, ničim nezastřený recenze? Hehe. Ba ne, ten lak je dobrej, to zas jo. Jeden a půl vrstvy u tmavýho krémíku neni standard. No a pořád je to ten tmavě zelenej se kterym už nepotřebujete žádnej jinej tmavě zelenej.

Ale stejně si jdu asi radši zas nalakovat ten sheerkovej Miss Sporty…

Taky ste včera byli na pivu za pět pade?

Rescue Beauty Lounge Recycle:

Reklamy

Sally Hansen The Deepest Of Violets

Sally Hansen The Deepest Of Violets

Zrovna mám na nohou RBL Film Noir a je to jediná barva na kterou mám teď náladu. Ale nechci mít na nohou a rukou stejnej lak. Nemám to ráda. Nechci ladit. Já vim že pro spoustu lidí je to vrchol dokonalosti, konečně bych byla úpravná a spořádaná, ale jak řeklo Péčko, moje sister from another mister, „…ale já nechci bejt normální.“ A já chtěla něco co nebude Film Noir.

A víte co? Trefila jsem něco lepšího než Film Noir! The Deepest Of Violets jsem si opatřila kdysi dávno když sem poprvý zjistila že všechny tyhle vampies na mně vypadaj teplejč než na ostatních. Všechny neutrální jsou čistá hnědá a… aby na mně něco vypadalo neutrálně musí to bejt původně fakt hodně studený a modrý. Na tý fotce to taky vidíte, v lahvičce fialový, na mně kokakola. No, není to lehké ale učim se s tim žít…

Ale The Deepest Of Violets je vítěz eště v několika jinejch uplně náhodnejch kategoriích. Například zaprvé, štěteček. Je hrrrozně hubenej až sem z něj měla trochu respekt. Ale ono se s nim lakuje tak výborně! Tim jak je přesnej se dá dobře kontrolovat kde lakujete a můžete až TAKHLE blízko ke kůži. Navíc z něj nějak záhadně disciplinovaně stejkal ten lak dolu, dycky když sem si řikala že hmm eště kousek bych potřebovala tak stačilo jet dál a ono dycky trochu čerstvýho tekutýho laku pod tim štětcem najednou bylo. Ale žádný divoký kaňky. Zvláštní ne? Sem nikdy neviděla. Zadruhé se mi líbí jak hezky do tenka a do placata uschnul, i když to jsou tři vrstvy. Já mám sice radši když je laku trochu vrstva, proto lezu po zdi z holografů a Nubaru Diamont, ale tady u toho je to taková příjemná změna. A zatřetí hrozně rychle uschnul. Mezi vampies asi fakt vítěz, i to lakování bylo jakž takž v cajku… nevíte jestli mám mezi vampies už nějakýho vítěze z dřívějška? Hmm, jestli ne, tak…

Jo a když jsem hledala co si teda nalakuju, vytáhla jsem jich z krabice trochu víc a protože je navýsost pravděpodobné že se tu všechny ty laky časem objeví v samostatnejch postech a protože je mi jasný že budete prudit že jsou 1) stejný a 2) černý, dokopala jsem se ke srovnání. Takže…

palec = China Glaze Nightfall
ukazováček = Sally Hansen The Deepest Of Violets
prostředníček = Essie Luxedo
prsteníček = RBL Film Noir
malíček = Nails Inc. Marco Polo House

No, nějak jsem to netrefila, ty krajní jsou jedna kategorie a ty tři prostřední zase jiná. A velkejma tlustejma vítězama jsou pro mě právě ty krajní. Nightfall je asi tak nejlepší věc od vynálezu krájenýho chleba. Můj novej nejlepší kamarád. Je tak krémovej a studenej, fialovej. A stačily mu dvě snadný vrstvy. Eště líp se lakuje Marco Polo House, ale dobře, u toho byste mě ukecali že mu můžete teda řikat černej. Jen když sluníčko správně dopadá na tu lahvičku tak je vidět že je to ve skutečnosti hodně tmavá blurple. Nicméně jedna vrstva, holy fuck! Asi ho budu používat pod vrstvení místo bOOsh. No a ty tři prostřední… Stručně, Sally Hansen je nejstudenější, Luxedo nejtmavší a Film Noir nejsvětlejší. Dohromady se tyhle tři lakovaly blbě… což eště víc podporuje mojí teorii že tyhle tmavý vampy vínový se lakujou prostě blbě od přírody, něco v nich nějak nefunguje a je jedno co je to za značku. Nebo je to samozřejmě ve mně. Uplně nejhůř se lakuje Film Noir, asi proto, že je skoro trochu želatinovej. A nejlíp Sally Hansen, vidíte, čim víc modrý, tim lepší lakování. Nějaký čáry v tom fakt budou. Takže Film Noir půjde pryč, Luxedo mi myslim bude vyhovovat víc. (nechápejte mě špatně, jellies budu dycky milovat, ale prostě u tadytoho laku jsem hledala něco jinýho…)

(…)

Furt se sem vracim zírat na tu fotku a… Marco Polo House je snad ta nejpěknější věc mezi nebem a zemí. Nee vážně!

A neni divný že i přes to že už teď jich mám tolik nepřestávám chtít eště Zoyu Casey?!

Sally Hansen The Deepest Of Violets:

Rescue Beauty Lounge Plié

Rescue Beauty Lounge Plié

Mám ráda laky barvy *přesně* něčeho existujícího. Asi nikoho nepřekvapí že si trochu vedu jejich seznam. Takže mám automaticky ráda třeba:

  • American Apparel California Trooper
  • American Apparel Passport Blue (nejlepší inspirace pro lak na světě <3)
  • China Glaze For Audrey
  • Loreal Target Red
  • Nails Inc. Black Taxi (no dobře, tohle nedalo moc přemýšlení)
  • NYC Taxi Yellow
  • OPI Damone Roberts 1968
  • OPI Madewell To Order
  • OPI Who the Shrek Are You?

a samozřejmě

  • RBL Plié a.k.a. baletní špičky (ale jen ty Bloch).

Když sem ho vytáhla z balíčku, mamka mi řekla hmm já na tyhle tělový barvy nějak nejsem. A já řikala ale mami! moje tělo přeci neni růžový! Ale teď když sem ho nalakovala… je to jasný žejo? Já nikdy nehledala svůj mannequin hand odstín, nějak mě to neoslnilo ten nápad, ale tenhle je blíž než sem čekala. Neni teda uplně jako moje kůže, to ani omylem, je pořád růžovější a zářivější, ale chápete jo.

Můj první RBL čistočistý krémík! Ale pořád jsem se nedostala k tomu jednovrstvovýmu mýtu, protože ty skorobílý krémíci jsou beztak jinej příběh, na ty se to evidentně nevztahuje. Tohle je poctivý světlokrémíkový třívrstvový peklo. Teda lakoval se dobře… dává to smysl?, že se lakoval dobře a přesto byly potřeba tři vrstvy? No doufám že jo. Protože on tak jakoby hezky klouzal, akorát furt blbě vypadal haha.

Navzdory hloupejm pomluvám mojí mamky bych ho pořád popsala jako růžovej (jsem rebel!).  Samozřejmě ne tak růžovej jako Lulu co nikdy nebude senátorkou, víc stydlivě, pudrově, saténově, volánkově růžovej. Pastelová starorůžová? Připomíná mi svítání, víte, takový to uplně uplně brzký letní svítání když barvy všeho jsou blíž černobílýmu spektru než svejm opravdickejm barvám. Jedna z nejzbytečnějších informací kterou si už několik let nesu životem je, že na ČRo Vltava maj od tří do čtyř ráno pořad jménem Mezi drakem a hadem, kterej je jestli si to dobře pamatuju něco jako určenej k ranní meditaci. V životě sem ho neslyšela (uf), ale léta mě to fascinuje – že někdo má třeba ve tři ráno ráno a navíc jak ušlechtile ten čas využívá. A taky kolik jeho den pak musí mít hodin oproti mně co vstává nejradši v poledne. No a takhle v létě, možná vlastně uplně v těchhle dnech se to láme ty nejdelší dny, takovej člověk vidí svět v barvách jako je Plié. (No a nebo by to mohla bejt vážně barva toho prvního ranního rozcvičování baletek, to se nabízí žejo)

*povzdech* Vytáhla jsem ho kvůli pohovoru a jsem smutná že office friendly nehty nejsou ty moje barvy, že jednou budu muset nosit takovýhle. Na nějaký modrý a zelený můžu uplně zapomenout, žlutý taky, ježiš žlutý! Myslíte že červený nebo vampy by mohly bejt ok? Teda tohle mě neštve, to je asi ten dospělej život. Co mě štve je, že kdybych měla těma modrejma zelenejma barvama namatlaný nějaký „““““umění“““““ na umělácích, nikdo by mě neposlal to sundat. Jj, seru na korektnost a toleranci – uměláky jsou hnus, klidně po mě házejte kamení. Kromě toho že je to prostě umělej kus těla (to samozřejmě nemyslim na lidi s umělou nohou nebo tak), kdo by chtěl aby mu z konců prstů trčely nalepený polštářkový žvejkačky? A přesto jsou akceptovanější než moje krátký, přírodní, neoprýskaný, jednobarevný nehty. *smutná panda*

Jo a informační okénko, hodně hodně podobnej by měl bejt OPI Miso Happy With This Color.

Rescue Beauty Lounge Plié:

Rescue Beauty Lounge Scrangie

Rescue Beauty Lounge Scrangie

Rescue Beauty Lounge Scrangie

Rescue Beauty Lounge Scrangie - detail

Rescue Beauty Lounge Scrangie - detail

Rescue Beauty Lounge Scrangie - z úhlu

Rescue Beauty Lounge Scrangie - z úhlu

aaach jo, nechce se mi psát ten generickej úvod o tom co je tenhle lak nebo Scrangie zač. Takže….ho prostě nenapíšu. Ani se mi nechce psát o tom jak jsem ten lak chtěla teda vlastně nechtěla teda vlastně chtěla. Protože teď když ho mám ho myslim asi konečně chápu a jsem tim pádem ráda, že ho mám. Furt někde otravuju s těma vážkama, i když v těch oficiálních promo cajkách jsou všude uváděný “beetle’s wings“. Já ale prostě víc slyšim na vážky, takže můj překlad jsou křídla vážky. A na vážky slyšim fakt moc, to je fakt jedna z nejlepších inspirací pro lak na nehty. Je to jako kdybyste do laku nadrtili malý pohádkový víly, můžete ho pak nosit třeba do říše za zrcadlem, na odpolední představení do divadel, na rozkvetlý louky (haha jo uplná já), na kolotoč nebo do cukráren.

Jsem momentálně asi zblblá z toho, jak tu teď pročítám recenze na starý Guerlainy a skoro v každý recenzi na (nejen) Apres L’Ondée je něco o uměleckym dílu. Takže mám nejspíš trochu zatemnělej mozek a skoro určitě teď budu nevhodně patetická, ale tohle si teď myslim i o tomhle laku. Na první pohled je totiž vidět, že o něm někdo fakt *přemýšlel* – vedle něj mi všechny ostatní zrovna teď připadaj jak generovaný počítačem (ale to je dobrý, to rozchodim). Scrangie do  něj prej chtěla nasypat všechny věci který má ráda, což zavání pejskem a kočičkou, ale nepodceňujme ji, ono to totiž funguje až člověk občas nestíhá. Na jasnym světle se nehty krásně třpytěj, ale pozor! v šeru je to skoro duochrome. Což jsem nečekala a pořád nechápu jak to může zvládat jeden lak. Neni to tuctovej lak a určitě takovej druhej neni. Neni prvoplánovej a neni pro každýho. aaaach, už víte co jsem myslela tim uměleckym dílem?

Barva v lahvičce je daleko tmavší než jak se jeví nalakovaná na nehtech; uplně nejsvětlejší je ale na fotkách (a taky uplně nejhnusnější – fotí se fakt hrozně, obzvlášť když neni sluníčko). Takže si to nějak too, přepočítejte. Ten zeleno-tyrkysovej efekt někdy vypadá jako benzínová skvrna, někdy mění fialovou na takovou fialovou v ranní mlze, někdy se s fialovou dělí o nehet půl na půl, někdy ukazuje velký třpytky a vlastně pořád vypadá jako 3D…aaaach, už víte co jsem myslela tim uměleckym dílem?

No a pak eště tohle. Četla jsem hodně diskusí o tom, jak špatně se Scrangie nanáší. Možná to bude tim, že mám krátký nehty, ale – nepotvrzuji. Naopak! První vrstva je sice trochu vtipná, ale která neni. Druhá vrstva ale byla až zvláštně rovnoměrná a všechno hezky vyhladila. Bývalo by to pohodlně stačilo, ale já přidala eště třetí vrstvu, protože jsem z lahvičky chtěla dostat tolik víl, vážek a mořskejch panen kolik jen šlo.

A ano, tohle je limitovaná edice. Pokud vim, tak v RBL měli v plánu na začátku září (=teď) přepočítat zásoby a podle toho zvážit jestli je vůbec budou dávat na amazon. Takže to s tou limitovaností myslej asi opravdu vážně a trochu si podle toho lze udělat obrázek jaký množství zbývá.

Fuck, takovej dlouhej článek o jednom laku. Měla bych se nad sebou zamyslet.

Rescue Beauty Lounge Scrangie:

Rescue Beauty Lounge Sweet Sixteen

Rescue Beauty Lounge Sweet Sixteen

Rescue Beauty Lounge Sweet Sixteen

Když vám život nabízí citrony, nadělejte z nich citronádu. Eh…chci říct, když vám Ji Baek nabízí lak zadarmo, přece s díky neodmítnete? I když z toho budete mít pár dní špatný svědomí…

Vonim se Chanelem no.5 a lakuju světlejma frosty růžovkama, takže já vim, jsem výborně vybavená na stáří. Ale víte co? Je mi to nějak jedno. Na těchhle věcech něco je, jsou prověřený časem, bytelný, solidní jak osmisetstránkovej román, řikaj víc než to co řikaj. RBL Sweet Sixteen nevyjímaje – i když teda ten název….trochu mi nejde do konceptu!

A eště něco vám ukážu. Původně jsem si na papírku chtěla jen zkusit jestli není moc podobnej SpaRitual Adore (neni), ale papírek hlavně ukázal něco jinýho.Vidíte ty pekelný díry v Adore? A vidíte ty krásný bezchybný vrstvy Sweet Sixteen? To je podle mě těch 18 dolarů. Kvůli tomuhle stojej RBL za to.

RBL Sweet Sixteen vs. SR Adore

RBL Sweet Sixteen vs. SR Adore

Rescue Beauty Lounge Sweet Sixteen:

Rescue Beauty Lounge Locavore


Můj první RBL!!!!!!!!!! aaaah! To je jak nová etapa života! Konečně je tu. A je takovej, jakej jsem ho chtěla mít. A myslim že za to všechno stál. Čas a peníze a všechno, znáte to. Trochu nejsem ve svý kůži z toho že jsem já, obrácená na krémíkovou víru, nesáhla po žádný jejich slavný vyhlášený krémovce. To je trochu divný. Ale tak neni všem dnům konec že, hehe. Navíc shopguru mi nechce vrátit jakýsi přeplatek, takže si prostě BUDU MUSET objednat eště nějakej. Těžký život no!

Tak copak tu máme…jako eště jsem nespočítala všechny barvy Locavore. Určitě vidim zlatou, fialovou, modrou, hmm…stříbrnou? No prostě hodně. A rozdíl třeba oproti CC Magic Attraction je ten, že je takovej třpytivej fakt pořád, nee jen v nějakym ostrym světle. Fakt se snaží všude. Na obrázku mám tři vrstvy, což bych řekla že je optimální, protože to je tak kdy dosáhnete uplnýho krytí. Schnutí…schnutí je tak rychlý, že dělá i to lakování trochu problém. To je teda u všech takovejchhle třpytek, takže žádná panika.  Dycky se začne to hrdlo lahvičky zanášet takovym těstem co vznikne z těch třpytek na vzduchu. Já to dělám tak, že po pěti nalakovanejch prstech lahvičku zašroubuju, zatřepu s ní, otevřu a jedu dál. Normálně bych z toho měla akorát tak spoustu bublinek, ale tady nic takovýho samozřejmě nehrozí. No takže vlastně k tématu pověstná  výborná aplikace RBL nemám pořád vůbec co říct hehe. Ale já to doženu.

K odlakovávání, protože vim že na to myslíte s vráskou na čele, řeknu jen jedno. Aceton.

Rescue Beauty Lounge Locavore: