Tag Archives: Sally Hansen

Sally Hansen So Much Fawn

Sally Hansen So Much Fawn

fawn

(zdroj obrázku kolouška)

Já neměla nejmenší tušení co je to fawn <3 A teď mám kolouškový nehty! <3 <3

(nechce se mi kolouškovej post kazit nějakejma suchejma informacema, tak jenom… dvě vrstvy, stačila by jedna, Complete Salon Manicure řada, výbornej lak, měkounká něžná barva, myslim že ne nepodobná RBL Om kterej furt chci/nechci/chci…, Essence Better Than Gel Nails top sealer, kterej teď asi miluju, všechno dobrý)

Jo ba ne, eště vám musim napsat že tenhle lak mě donutila chtít tahle fotka (ta první), hrozně se mi to líbí v kombinaci s tou bílou krajkou, už něco takovýho připravuju na zejtřek, navíc ta póza jak z Jane Austen, achich…

Sally Hansen So Much Fawn:

Sally Hansen Night Hydrangea

Sally Hansen Night Hydrangea

Někdy řídim výběr laku věcma co mě v nadcházejícím tejdnu čekaj, snažim se trefovat do těch kulis a nechtějte vědět co sem schopná vymyslet za souvislosti. A dneska sem potřebovala lak kterej bude dobře vypadat až budu lidem ukazovat ..l..

A taky jsem zkracovala. Však přichází jaro, mám novej jarní sestřih. No já vim, copak šlo u mě eště něco zkracovat? Ale zjistila sem že jo, každý pilování sem asi nechala o nějakej nanominimilimetr delší tu volnou hranu (pilování nehtů je jedna z tý miliardy věcí na který jsem hrozně líná) a ani jsem si nevšimla že už to nebyly moje pohodlný na-tejden-je-můžu-pustit-z-hlavy krátký nehty.  Možná to neni tak esteticky radostný, ale je to TAK POHODLNÝ. Nikde nic neční! Osvěžující.

Jo. Ten lak… je… fialovej. Fialovej… s třpytkama. To ste nečekali co? Ta fialová se mi zdá i studená i teplá takže bude asi neutrální, tak si to přeberte. Ten třpyt sem celý dopoledne přemejšlela jestli je stříbrnej nebo modrej a teď na těch fotkách se mi zdá buď růžovej nebo zelenej, tak si to přeberte. Když sem ho lakovala tak mi ta fialová přišla až modrá, taková periwinkle-ová, ale tu barvu už sem pár hodin neviděla. Hmm. Zvláštní.

Ten lak mám jen kvůli tomu že je to jeden člen mojí jediný celý sesbíraný kolekce, Tracy Reese pro SH jaro 2009. Pořád ta kolekce mluví mym jazykem… I když třeba ty barvy nejsou všechny můj hrnek kafe, je na ní prostě něco mezi nebem a zemí. A nemám ráda když se někde kolem mě válej laky, vlastně byste to nikde kolem mě o mně nepoznali, ale těchhle sedm lahviček někdy jen tak postavim na poličku a nechám je pár dní tak. Protože jsou pěkný.

Sally Hansen Night Hydrangea:

Sally Hansen Plum Licorice

Sally Hansen Plum Licorice

Nějak jsem poslední dobou vyhořelá co se týče barev laků… nic se mi nelíbí. Jako třeba dneska. Chtěla jsem… nebarvu, ale všechny myší byly moc barevný. Takže tmavou. Ale ne černou, ta už nese nějakou informaci. Chce to něco víc rozostřenýho. Takže ne krémovou, ty jsou taky jednoznačný. Takže nějakej třpytivej a vampy. Ale nechtěla sem klasickej vínovej, protože ten je moc… klasickej, předvídatelnej, konvenční. Takže něco ošklivějšího, hnědějšího. Jenže já přeci hnědý laky nekupuju. Třeba ten Tease-y Does It co dávala ráno Dashulka by mi sednul, jenže… já přeci hnědý laky nekupuju. A tak na scénu mohl přijít jenom Plum Licorice.

To že je ošklivej neberte doslova, nebo možná berte, já vlastně nevim jakej je normálním okem, ale mym dnešnim okem je pěknej. Je přesně takovej jakej sem potřebovala. Je to… hmm je vidět že nejsem v shimmery lacích moc trénovaná, asi ho neumim popsat i když je dozajista uplně obyčejnej. Je to hnědá s vínovym třpytem? Ale ten třpyt jde vidět jenom na hodně jasnym světle, jinak je to hnědočernej krémovej. Lakování sem už zažila lepší, je dost řídkej a vodovej a blbě kryje, i když zase hezky poslouchá. A pořád fandim tomu štětečku.

A víte jak sem pár postů dozadu řikala že nikdy nechci nosit stejnej lak na nohou a rukou? Tak ten den dneska nastal… Ale když já měla takový trable vybrat byť jen jeden lak. Natož dva. Takže když už sem ten aspoň jeden našla, dala jsem ho holt na všech dvacet. Teda původně jsem ho vybrala na nohy a pak sem nemohla najít vůbec nic na ruce. Ale já sem stejně ráda že sem aspoň tim pádem můžu dát svojí pedikúru. I když jen na rukou. A vůbec bych dycky v sandálkový sezoně udělala tady z toho pedikúrovej blog. Jen kdyby na internetu na tyhle fotky nečekali různý… lidi, který maj trochu… jiný zájmy než ty laky. V létě mě ty barvy na nohy tak bavěj! Baví mě to jako kus oblečení víte? Třeba tenhle dnešní. Koupila jsem si tu nejkrásnější sukýnku na světě, ne vážně! Moment zkusim vám jí najít. Tahle je to. Neni nejkrásnější? No a musíte uznat že ta si uplně řiká o Plum Licorice v mejch hippie sandálkách. No ne? No přesně.

Akorát vůbec nevim kolik mu dát hvězd… to že splňuje moje nároky na ošklivost je dobře nebo špatně?

No, doufám že moje barevný mojo bude brzy zpět, nejlépe do příštího postu, protože takhle se mi bloguje dost blbě.

Peace out.

Sally Hansen Plum Licorice:

Sally Hansen The Deepest Of Violets

Sally Hansen The Deepest Of Violets

Zrovna mám na nohou RBL Film Noir a je to jediná barva na kterou mám teď náladu. Ale nechci mít na nohou a rukou stejnej lak. Nemám to ráda. Nechci ladit. Já vim že pro spoustu lidí je to vrchol dokonalosti, konečně bych byla úpravná a spořádaná, ale jak řeklo Péčko, moje sister from another mister, „…ale já nechci bejt normální.“ A já chtěla něco co nebude Film Noir.

A víte co? Trefila jsem něco lepšího než Film Noir! The Deepest Of Violets jsem si opatřila kdysi dávno když sem poprvý zjistila že všechny tyhle vampies na mně vypadaj teplejč než na ostatních. Všechny neutrální jsou čistá hnědá a… aby na mně něco vypadalo neutrálně musí to bejt původně fakt hodně studený a modrý. Na tý fotce to taky vidíte, v lahvičce fialový, na mně kokakola. No, není to lehké ale učim se s tim žít…

Ale The Deepest Of Violets je vítěz eště v několika jinejch uplně náhodnejch kategoriích. Například zaprvé, štěteček. Je hrrrozně hubenej až sem z něj měla trochu respekt. Ale ono se s nim lakuje tak výborně! Tim jak je přesnej se dá dobře kontrolovat kde lakujete a můžete až TAKHLE blízko ke kůži. Navíc z něj nějak záhadně disciplinovaně stejkal ten lak dolu, dycky když sem si řikala že hmm eště kousek bych potřebovala tak stačilo jet dál a ono dycky trochu čerstvýho tekutýho laku pod tim štětcem najednou bylo. Ale žádný divoký kaňky. Zvláštní ne? Sem nikdy neviděla. Zadruhé se mi líbí jak hezky do tenka a do placata uschnul, i když to jsou tři vrstvy. Já mám sice radši když je laku trochu vrstva, proto lezu po zdi z holografů a Nubaru Diamont, ale tady u toho je to taková příjemná změna. A zatřetí hrozně rychle uschnul. Mezi vampies asi fakt vítěz, i to lakování bylo jakž takž v cajku… nevíte jestli mám mezi vampies už nějakýho vítěze z dřívějška? Hmm, jestli ne, tak…

Jo a když jsem hledala co si teda nalakuju, vytáhla jsem jich z krabice trochu víc a protože je navýsost pravděpodobné že se tu všechny ty laky časem objeví v samostatnejch postech a protože je mi jasný že budete prudit že jsou 1) stejný a 2) černý, dokopala jsem se ke srovnání. Takže…

palec = China Glaze Nightfall
ukazováček = Sally Hansen The Deepest Of Violets
prostředníček = Essie Luxedo
prsteníček = RBL Film Noir
malíček = Nails Inc. Marco Polo House

No, nějak jsem to netrefila, ty krajní jsou jedna kategorie a ty tři prostřední zase jiná. A velkejma tlustejma vítězama jsou pro mě právě ty krajní. Nightfall je asi tak nejlepší věc od vynálezu krájenýho chleba. Můj novej nejlepší kamarád. Je tak krémovej a studenej, fialovej. A stačily mu dvě snadný vrstvy. Eště líp se lakuje Marco Polo House, ale dobře, u toho byste mě ukecali že mu můžete teda řikat černej. Jen když sluníčko správně dopadá na tu lahvičku tak je vidět že je to ve skutečnosti hodně tmavá blurple. Nicméně jedna vrstva, holy fuck! Asi ho budu používat pod vrstvení místo bOOsh. No a ty tři prostřední… Stručně, Sally Hansen je nejstudenější, Luxedo nejtmavší a Film Noir nejsvětlejší. Dohromady se tyhle tři lakovaly blbě… což eště víc podporuje mojí teorii že tyhle tmavý vampy vínový se lakujou prostě blbě od přírody, něco v nich nějak nefunguje a je jedno co je to za značku. Nebo je to samozřejmě ve mně. Uplně nejhůř se lakuje Film Noir, asi proto, že je skoro trochu želatinovej. A nejlíp Sally Hansen, vidíte, čim víc modrý, tim lepší lakování. Nějaký čáry v tom fakt budou. Takže Film Noir půjde pryč, Luxedo mi myslim bude vyhovovat víc. (nechápejte mě špatně, jellies budu dycky milovat, ale prostě u tadytoho laku jsem hledala něco jinýho…)

(…)

Furt se sem vracim zírat na tu fotku a… Marco Polo House je snad ta nejpěknější věc mezi nebem a zemí. Nee vážně!

A neni divný že i přes to že už teď jich mám tolik nepřestávám chtít eště Zoyu Casey?!

Sally Hansen The Deepest Of Violets:

Sally Hansen Lavender Cloud

Sally Hansen Lavender Cloud

… když už o něm mluvíme. ♥♥

Sally Hansen Lavender Cloud:

Sally Hansen Lavender Cloud & Maybelline Deeply In Love

Sally Hansen Lavender Cloud & Maybelline Deeply In Love

Nebylo nám všem líp za starejch časů kdy sem se vrstvení bála a k něčemu takovýmu jako je nahoře byste mě nedonutili ani se zbraní u hlavy? Bůh nás ochraňuj před kýčem… Anna Anna, co to zas je…

Zaprvé – Lavender Cloud. Vim že se tahle Complete Salon Manicure řada začala prodávat v DM, ale nevim, jestli i tahle barva. Jestli jo, tak máte všichni kdo ho eště nemáte docela štěstí hehe. Ne vážně! Já ten lak asi miluju. Já mám totiž fakt ráda celý bílý svítivý nehty, bílej lak už asi tři roky vybírám, ale pořád žádnej nemám. Takže pro tyhle účely mi zatim slouží Lavender Cloud. On je bílý dost podobnej. Většina civilistů asi bude mít pocit že máte bílej lak. Ale! Jak i z názvu vyplývá, bílej samozřejmě neni. A když ho položíte proti bílýmu papíru tak taky uvidíte že neni. Je v něm uplně malilinkej fousek fialový. Fakt uplně mikroskopickej. Takovej, že to z tý bílý dělá… studenou bílou? Existuje to? Nebo takovou jakoby UV bílou, vypadá že pod UV světlem by mohla dělat věci. Umytou bílou. A někdy, ale jenom výjimečně, by šel dokonce popsat jako světlá růžová. Troška pudru. Ale těch osvětlení neni moc. Každopádně je to úžasná barva, tohle je moje verze duochromu hehe. Taky furt zkoumám jakou má zrovna barvu. A nejhlavnější taky je, že jde VÝBORNĚ lakovat. A to je to skoro bílej lak! Fakt, tomuhle řikám kvalitní konzistence. Dvě vrstvy a žádný záplaty, jako po másle. Mám z tý CSM řady vyzkoušenejch jen pár barev, ale z těch jsem byla ze všech nadšená.

Zadruhé – srdéčka. Teda doufám že to jsou ty Deeply In Love, koupila jsem je jenom jako „srdéčka“ hehe a k názvu mi dopomáhal google. K srdéčkům nevim co napsat, všichni víme jak se takový věci aplikujou. Mně to nikdy moc žíly nervalo, ano je to voser, ale daleko menší než třeba nalakovat pruhující lak bez pruhů. Tohle je prostě jenom zdlouhavý, ale člověk aspoň ví co má dělat. Jo a srdíčka byly náhodou v cajku, horší byl takovej ten červenej pepř co je v tom laku taky. Nejdřív sem z něj jako purista-minimalista nebyla nadšená a když sem se rozhodla že ho tam teda asi chci mít, tak sem z něj málem vylítla z kůže. Protože dostat ho rovnoměrně přes srdíčka který eště nejsou uplně přilepený k jednomu místu, kristova nohy.

Takže velkej vítěz dne je Lavender Cloud, po dlouhý neúspěšný sérii jsem fakt vystříkaná z nějakýho laku. Srdíčka jsou prostě srdíčka a na ten sraženej Seche nekoukejte, s mym novym Seche si teď asi sušej laky celníci…

Sally Hansen Lavender Cloud:
Maybelline Deeply In Love:

Sally Hansen Fireberry Red

Sally Hansen Fireberry Red

Tři hnusný, hnusný vrstvy. Celý se to hrnulo a kroutilo a kazilo. Dvojník China Glaze Stroll – vínovej jelly se zlatejma a růžovejma šupinkama – takže už ho všichni doma máte. Jen já sáhla překvapivě zase radši po drogerce. Jinak nemám asi co napsat, snad jen že všichni dělaj jaro a pastelový barvy, tak sem musela udělat podzim. Protože přeci nejsem žádná tahle, ovce.

Sally Hansen Fireberry Red:

Maybelline Colorama Pink Piñata

Maybelline Colorama Pink Piñata

Maybelline Colorama Pink Piñata

(přes/pod Sally Hansen Purple Pizzazz)

Mám tenhle lak schovanej už x let. Nikdy ho nenosim, protože to neumim, ale nemůžu ho nechat jít. Až moc mi připomíná Theme To Piñata od Bright Eyes, to bylo totiž poprvý co jsem to legrační slovo slyšela. Je to jedna z mejch nejoblíbenějších brigheyesích písniček, no, jedna z mejch 59274 nejoblíbenějších. Taková malá, miloučká. Většinou mi všechny přijdou zasazený do léta, víte, standing in the sickening sunshine after staying up all night, ale tahle jediná mi připomíná zimu… „…winter came to Omaha and left us looking like a bride /a million perfect snowflakes now and no two are alike/and so it’s hard for me imagining the flaws in this design/I know debris, it covers everything but still I am in love with this life…“ Až včera mě tyhle Míniny fotky dohnaly k tomu že jsem ho vytáhla a vyzkoušela, protože to bylo nejblíž tomu jejímu Nfu Oh. Tenhle plus Sally Hansen Purple Pizzazz, kterej je mu asi hodně podobnej, jen nemá vločky. Vločky jsme teda uměle implantovali, a to nejen na povrch, ale i dovnitř – po každý vrstvě SH jedna vrstva PP. Jako lasaně. Asi sem to mohla napsat už do nadpisu žejo, ale já je musim mít uniformní a jednotný a mít v jednom nadpisu dva laky tak mě asi křísej. A navíc Purple Pizzazz už tu jednou sólíčko měl, nemůže bejt tak rozežranej.

No, je otázka, jestli to že jsou vločky i uvnitř něčemu prospělo. Třeba než jsem dala tu poslední vrchní vločkovou vrstvu tak sem dost dlouho uvažovala že jí nedám, líbilo se mi jak vypadaj ty zalakovaný vločky. Vypadaly tak čistě. Nakonec jsem to teda dala, ale nevim jestli jsem tim neschovala to všechno o pár pater níž. A jestli by to takhle nevypadalo i kdybych dala vločky jen uplně nahoru tak jak se to má. Těžko říct… Ale aspoň tomu lakování to myslim prospělo, Purple Pizzazz se blbě lakuje sám na sebe, dělá v sobě díry a takhle sem ho vlastně dycky lakovala na něco jinýho – první vrstvu na podkladovej a další dvě dycky na Pink Piñatu. Z většiny úhlů pak tahle kombinace vypadá jako Purple Pizzazz na cracku, vločky maj stejný barvy jako ty třpytky co už v něm jsou, ale po těch okrajích když se objeví ta zelená! Studená elektrická fialová s mentolově zelenejma vločkama, yesyesyes…

O Pink Piñatě toho jinak asi neni moc co říct. Růžový ty vločky nejsou, jsou uplně normální oranžovo zelený jako všechny ty Hidden Treasury a tak. Taky nejsou myslim tak velký jako vločky v těch novejch vločkovech lacích. Jenže todle je oldskool, první očichávání toho jak vypadaj v lacích větší kousky čehokoliv. Byla to kdysi celá coloramová kolekce, v lahvičkách měly každej jinou barvu, ale myslim že když se nalakovaly tak byly dost stejný. Ruby Rays, Sonic Sunset, aaa dál si nevzpomínám. No bylo jich víc.

Docela se mi to líbí. Ani se z toho moc neošívám. Poslední dobou to s tim vrstvenim tro-o-ochu začínám zkoušet. Pořád mám hrůzu něčim ničit krásný hladký krémový laky, ale když o tom přemejšlim opačně, že je *něco* a pod to něco jen potřebuju vybrat nějaký spodní prádlo aby to něco vyniklo co nejvíc, tak mi ta myšlenka tak protivná neni.

No jako… nic vzrušujícího to asi neni, naživo to vypadá přesně jako ty Míniny fotky, takže proč se s tim takhle srát když se to dá koupit v jedný lahvičce. To jen já bych celou lahvičku asi neužila, tak sem to náhlý vzplanutí řešila z domácích zdrojů.

„…and I feel like piñata, won’t you take a swing at me/if you could just crack the shell open I think inside you would find something sweet…“

A venku to vypadá uplně jak na jaře.

Maybelline Colorama Pink Piñata:

Sally Hansen Beet Stain

Sally Hansen Beet Stain

aaach podzim. Čas, kdy se věnujeme sběru jeřabin, lovu divokých hus a nosíme flanelové košile. Ba ne, žertuju, tohle panelákový dítě by si při všem výše uvedeném nejspíš zlomilo obě ruce. Ve skutečnosti to pro mě znamená spíš návrat černých čajů silných jak noha a taky vonnejch svíček, po letním lehčím čtivu přijdou na řadu pořádný tlustý opravdický romány, při nošení sukýnek budu moct konečně kamuflovat svoje kolena tlustejma punčochama a slunce bude svítit oranžovějc a my všichni budem vrhat delší stíny. Takhle nějak se teď těšim na podzim, i když vim, že technicky je eště léto. Moje nejoblíbenější roční období je dycky to příští, takže… I podzimní lakový kolekce mám vlastně možná nejradši. Spolu s vánočníma. A halloweenskejma. A valentýnskejma. A… a. A proto! Jsem dneska v rámci blížícího se podzimu vytáhla lak z jedný loňský jarní kolekce. Hehe. Protože takhle si zrovna dneska představuju podzimní lak.

Pamatuju si že vyšel cca ve stejnou dobu jako OPI Miami Beet a Zoya Moxie a byl s nima myslim srovnávanej? No, tak dneska můžu slavnostně prohlásit že pokud jo tak to bylo mimo. Moxie jsem nikdy neviděla ale Miami Beet jsem měla a pamatuju si že na mě vypadal skoro jak normální červená. To Beet Stain ani omylem, ani hodně vzdáleně. Zaprvé je to opravdu hodně studená, do modra jdoucí barva, ani kousek hnědý nebo červený – na obrázku odpovídá spíš čelíčko lahvičky než nehty. No a zadruhý je určitě tmavší než Miami Beet. Tak na půli cestou mezi růžovou a vampy vínovou. Vypadá opravdu přesně jako takový ty růžový fleky na červený řepě. Nebo nakládaná řepa. Nebo ta voda z toho. Nebo nalijme si čistého vína. Uplně přesnej ten název je. Rozhodla jsem se teď že se zbavim všech vínovejch a vampies a všech těchhle co jdou i jen trochu do hněda, protože i když je tam tý hnědý sebemíň, tak já tejden nemyslim na nic jinýho než hnědá hnědá hnědá… No a tahle barva bude dobrej základ. K tomu potřebuju nejspíš Zoyu Lael a ostatní můžou bejt s pozdravem.

Tahle Salon řada achjoo… ať odpočívá v pokoji, pořád to cejtim jako zradu že jí zrušili & nahradili tou… ošklivostí. Měla jsem tyhle lahvičky snad nejradši. Celá ta řada ke mně tak nějak… promlouvala a měla jsem/mám pro ní iracionální slabost. A tahle jarní 2009 Tracy Reese kolekce? Ani nechtějte abych začínala. Náhodou ale myslim že ona si to ta řada i docela zaslouží, že to byly dobrý laky. Třeba Beet Stain : lakoval se jako po másle a už po jedný vrstvě nebyly nikde žádný díry, rovnoměrná pěkná barva. Druhá vrstva teda byla potřeba – kvůli intenzitě barvy, ale někdo kdo dělá silnější vrstvy by jí možná ani nepotřeboval. Slabym místem je teda štěteček, ten je fakt protivně tenkej. Ale zas je hezky pevnej.

Kolem a kolem taková bezpečná, líbivá, solidní, útulná, trochu nudná, trochu „mom“ barva, za kterou se možná nebudou otáčet davy ale čas od času udělá člověku dobře na duši.

(Jo a ta etiketka neni ve skutečnosti plesnivá, to je jenom takhle hezky fotogenická)

Sally Hansen Beet Stain:

Sally Hansen Gray By Gray

Sally Hansen Gray By Gray

Uf, tohle je o dost lepší. *lehá si mezi lahvičky mozkovejch barev a ovívá se* Loňský léto jsem strávila cca v samejch sheers a letos bych možná chtěla mít víc možností, jenže v létě jsem asi v takovym beach bum režimu a zářivý barvy který by se mi prej měly v létě líbit nebo co mi nějak zraňujou oči, takže se uvidíme zas na podzim, slibujuu! Takže teď mozkový barvy. A abyste si nemysleli že jsem v tom sama, vim o minimálně jednom dalšim člověku co to asi vidí stejně – o Ji Baek! Viděli jste tu letní kolekci RBL? omgomg! Přesně moje letní barvy. I ta červená je boží, jenže s aztéckym pomerančíkem v jedný ruce a juicy tomatem v druhý jsem se rozhodla vrátit se k rozumu. Ale jinak? Ta mozková modrá a ta mozková zelená? Přesně tyjo! Přesně barvy co bych nosila celý léto. Chraň mě bůh mít nějakou slabou chvilku až budou zpátky v prodeji. Nebo… radši ne?

(ok asi ne. btw nemáte někdo nějaký RBL na wishlistech? Kdybyste chtěli, ráda se brzy podělim o poštovný *nevinný úsměv* který mimochodem už zlevnili! Tak kdyžtak dejte vědět, jo?)

No ale kredit za lak kvůli kterýmu tu dneska jsme by se měl připsat jisté Sally, takže dost o tom.

Víte jak jsem tu nedávno psala o takovejch těch lacích co maj v názvu jinou barvu než jaký jsou? No tak tohle je taky jeden z nich, jupíí! Některejm lidem to vadí, mně se to hrozně líbí. Kdyby mi někdo svěřil do rukou (a proboha nedělejte to) výrobu laků, vim že bych skončila s náručí plnou laků pojmenovanejch uplně po něčem jinym než jak vypadaj. Nevim proč se mi to zdá takový legrační. Kdysi jsem chtěla bejt jako situacionisti (od tý doby aspoň nenosim hodinky když už nic jinýho), ten uplnej chaos, žádný důvody, nový nečekaný situace, tak možná proto no. A stejný bylo když v jednom dílu Kačeřích příběhů Bubík, Dulík a Kulík přestavěli všude čas a datum aby byla neděle i když byla teprve sobota, ale oni měli slíbený od Strýčka Skrblíka že dostanou kapesný až v neděli a nutně ho potřebovali v sobotu. No tak udělali ze soboty neděli, to dá rozum. To byl dobrej díl.

A nebo! Eště je to stejný jako New Nuber Order od Shellac, znáte New Number Order od Shellac? OK, here’s what we’re going to do. We all know the numbers right? From zero… to… infinity. Whatever. Some other number with a mess of zeros behind it. Here’s what we’re going to do, we’re gonna change the order of these numbers to make things in-ter-rest-ing. OK here we go: one million and one, sixty-six, one billion, twenty-five,  seventy-five thousand, one billion and eight, six, something, zero, one million one, twenty-two, seventy-five, eleven, eleven. OK this is the new order. Proč bychom tohle nemohli udělat i s barvama, ne?

Ale tenhle název je asi variace na day by day, což je někdy nejlepší způsob jak věci brát. Day by day. A eště sem někde četla že by se někomu  pro něj líbil název Gray Sky, to je moc hezký. <3

Pointa toho celýho je, že ten lak neni gray. Je…modrej. Modro-šedej. Nebo možná špíš tealovo-šedej jestli se to smí. Co napsat o aplikaci aby to dávalo smysl? Ten lak samotnej je úžasnej. Určitě by při troše šikovnosti stačila jedna vrstva (= tohle jsou dvě). Je superkrycí a krémovej (od slova krém) a rovnoměrnej. Naopak ten štěteček tyjo. Je to takovej ten širší placatej jako pro-wides, ale tomuhle navíc někdo ustřih ty rohy. Dokulata. Různě dlouhý chlupy nejsou dobrej nápad, vážně, věřte mi. Je těžký hlídat kde se zrovna jakej chlup dotýká nehtu a  jestli se tam smí dotýkat nebo jestli tam už se nelakuje. Fakt hrrroznej opruz. Sem ty dvě vrstvy lakovala dýl než leckterý tři. Vážně, bylo by divný si ten lak přelejt do nějaký slušnější lahvičky? A nevim proč by se tadlecta Sally nemohla držet jednoho rozumnýho štětečku. Každá řada má jinej a  já už se ty lahvičky bojim otvírat. A tuhle novou Complete Salon řadu jsem fakt chtěla nechtít i tak, před velkým štětečkovým fiaskem. Ty lahvičky jsou totiž ty nejohyzdnější jaký jsem kdy viděla (no možná druhý… třetí nejohyzdnější). Vypadaj jak řadicí páky nebo dudlíky nebo bradavky a ani jedno, věřte mi, ve svý krabici s lakama nechci.

Je to ultrasuper barva a strávim v ní pravděpodobně léto? Ano. Vyléčilo to mojí touhu po RBL 360? Neeee….. (btw je legrační že číslo tohohle odstínu je 350. Je to jako kdyby mi Sally Hansen řikala…ano, už jsme skoro tam, ale 360 to pořád neni.)

Sally Hansen Gray By Gray: